Bilak byl příkladnou ukázkou, co je bolševik zač.

Zajimavy text a srovnani k diskusi. Par detailu, kere tomu ubiraji na hodnotě - nenarodil se na Podkarpatské Rusi, ale hodně daleko od ní, na polské hranici v obci Krajná Bystrá. Srovnání Moravce, hrdiny z legií a tvrdého odpůrce Benešova mnichovského průseru s Bilakem... to je na dlouhou diskusi...

Můj názor je, že ho Slováci nesoudili záměrně. Nechtěji si přiznat, že někoho takového měli mezi sebou. Vždyť mnozí dodnes se slzou v oku vzpomínají na Tisa, Macha, Tuku. Čo sme si, to sme si, veď sme všetci Slováci.

Snad jen, že to nebyli oni, kdo ,,plédoval" za tlustou čáru za minulostí pod heslem ,,nejsme jako oni"

Děkuji, Tomáši, to je třeba připomínat...smutná karma

Zmíněný film byl skvělý. Pamatuji a viděl jsem jej. Zdaleka však nebyl jediným na ono téma. Jinak nejde toliko o ,,Vasila". Byli i mnozí jiní. A ne všichni až tak veřejně známé persony. Z oné,,zvací" kom ,,grupy" jeden i spáchal sebevraždu. Tedy až po tzv. sametu. Jiní zůstali v zapomnění, či až neznámí. Dilema ,,vypořádání se" však má jeden ,,háček". Změny nevznikly v důsledku války, ani skutečnou(!) revolucí. Co se týká srpna 68, tito lidé na to neměli až takový vliv. Toliko ,,posloužili" danému cíli staré stalinsk. doktriny. Kreml by stejně svá vojska u nás ,,usídlil", k čemuž bylo stejně systematicky a dlouhodobě směřováno, ale bylo na to i opakovaně upozorńováno, a to i z mnoha RELEVANT.(!) ,,zdrojů".Jinak kategorický odsudek oněch ,,person" je i po půlstoletí mimo jakoukoli diskuzi

Také si myslím, že by k vojenské invazi došlo i bez zvacího dopisu.

Stačí si vzpomenout na vojenské cvičení Šumava, po jehož skončení se sovětské armádě nechtělo opustit naše území.

Na druhou stranu dodnes nevíme, a už se ani nedozvíme, v které hlavě se ta iniciativa zrodila; taky mohli plnit zadání...

Je to tak, Tomáši. A je to natolik tristní, že se mi ani nechce se k tomu vyjadřovat. Jsem přesvědčen, že u signatářů hanebného zvacího dopisu mělo dojít k soudu pro vlastizradu. Jenomže už v roce 1992 u nás hořely vášně sporu o dělení státu (z velké části vyprovokované z vnějšku, jsem o tom přesvědčen) a pozornost lidí byla odváděna všemi možnými jinými směry.

Karma k článku každopádně.

Pozornost "vsemi moznymi jnymi smery" byla odvadena uz v osmasedesatem, vzpomente na dilema: Co driv, demokratizace nebo federalizace. V tom se hlavne angazoval pozdejsi prezident, jisty Gustik. Mam dojem, ze uz tehdy hral pro Rusy ulohu trojskeho kone.

Příběh Emanuela Moravce není pro mne tak jednoznačně uzavřen. Nejsem si jist, že to nemohlo být jinak, než to dnes reprodukujeme. Proto můj vztah k němu zůstává s otevřeným otazníkem. Hodí se nám znázorňovat jej jako zrádce, ale jaká byla realita se možná nikdy nedozvíme.

Příběh Vasila Bilaka je na rozdíl od předchozího jednoznačný. Jeho podpis na zvacím dopisu viděl každý z nás opakovaně. Jen ti komunističtí soudci nic nechtěli vidět! Naprosto neschopný či všeho schopný člověk! Na jeho výučním listu krejčího byla douška: "Nepúšťat na saká!" Neschopní lidé jsou pro totalitní režim pokladem, protože jsou schopní všeho! Pro komunisty byl pokladem.

To bych rád věděl, co na Moravcově počínání během let nacistické okupace můžete shledávat nejednoznačným.

Za těmito vašimi slovy musí být jedině vaše tendence omlouvat veškeré nekomunistické zločiny.

Komunisté byli zrůdy, ale i nekomunistické zločiny byly realitou dějin.

Emanuel Moravec by nepochybný zrádce.

Tentokrát zcela výjimečně naprostý souhlas a udělená karma.

Za totáče se říkalo, že Vasil Bilak aspiruje na Nobelovu cenu za medicínu, protože se mu podařilo transplantovat srdce Evropy do sovětské řiti.

Zjevně nebyl žádný ajnštajn, což mj. prokázal v legendárním rozhovoru pro německý Der Spiegel, který překvapivě v polovině 80. let přetisklo Rudé právo. Rozhovor pak koloval mezi lidmi jako samizdat. Podobné to bylo s Bilakovými Milníky mojho života. Pár ukázek vyšlo, ale jejich vydání mu soudruzi zatrhli.

O tom, že tzv. zvací dopis předal Bilak 3. srpna 1968 na pánském záchodku bratislavského hotelu Sorea členovi moskevského politbyra P. Šelestovi, dosvědčil sám Petro Šelest, když v roce 1992 Boris Jelcin předával ověřenou kopii dopisu Václavu Havlovi.

Ještě bych zmínila, že Marta Semelová se asi před dvěma lety nechala slyšet, že Bilaka hodnotí jako veskrze pozitivní postavu.

Oboje svědčí pro zvrácenost komunistů!

Na sovetskem velvyslanectvi jsem se setkal s velitelem operace generalem Pavlovskym. Kolder. Indra a ja jsme ho presvedcovali, aby v Praze nebyl vyhlasen vyjimecny stav.Bylo mozne pochopit jeho pocity, ale my jsme mu vysvetlovali, jaka je situace.Vojak je vojak. Prisel, aby poskytl spojenecckemu Ceskoslovensku pomoc proti kontrarevoluci. To , co videl na ulici ho utvrdilo jen v tom, ze v Ceskoslovensku kontrarevoluce usiluje o zmenu politickeho rezimu. To nebyla delnicka Praha, Praha cestnych a svedomitych vlastencu. Do ulic jako krysy vylezly bandy spodiny, nepratele socializmu. Bezesporu byli na ulicich i cestni, pomyleni a hlavne zvedavi obcane, ale to, co se vydavalo za hlas Prahy, to byly protisocialisticke a kriminalni zivly.

Vasil Bilak, Pameti II.