Zasloužená karma

Přinejmenším je dobré vědět a vidět, že lidi ještě nejsou tak okoralí, aby si nedokázali vzájemně pomáhat, jde-li do tuhého. Já lidem nesmírně věřím, tak jsem tímto potvrzením příjemně naladěná a jsem moc ráda, že ty nezištně podávané ruce vidí i ti, kdo to už málem vzdali.

Zdravé dny, Tomáši!

Snažím se být optimista, samozřejmě se bojím o nejbližší. Ráda čtu povzbuzujici rozumné blogy plné naděje a klidu. Tomáši, tobě karma a přání všeho dobrého.

Vše dobré i k Vám, Bohunko z Telče.

Karma.

Také si myslím, že bychom si z té mizerie měli odnést maximum pozitivního a poučení pro další roky. A to nejen zdravotně-hygienického, ale i občansky-rozumového.

Někdo apeluje na lepší stránky a chce, abychom " na sebe byli hodní". Nevím, ale příznivcem toho moc nejsem. Já si totiž naopak myslím, že to silně zavání tolerancí špatného a to je to nejhorší, co se v krizové situaci může dít.

Přeji všem pevné zdraví a dodržujte nejen fyzickou hygienu, ale i duševní.

Jsem takový nenapravitelný optimista, vážený příteli. Věřím dokonce i na zázraky.

Ještě k doktorům a sestřičkám; lidé jsou různá. Jedna ze známých lékařek je doma na telefonu, dokud nedostane respirátor, a její sestra v ordinaci je k dispozici pro neodkladné pravidelné injekce atd. Jiná starší doktorka v částečném invalidním důchodu ordinuje sama, mladá sestra odmítá přijít, dokud nebude mít respirátor a roušku pro dopravu do práce.

Jak píšu, pandemie odhalí leccos. Díky za přečtení a za vtipný vstup níže

Podobné vnímání situace je patrné v rozhovoru s Tomášem Halíkem http://halik.cz/cs/tvorba/rozhovory/clanek/596/ . Příznivce židovských anekdot snad potěší úryvek z článku:

Četl jsem humorný soubor biblických doporučení, která ovšem ocení jen znalec Písma a církevních dějin:

„Myjte si často ruce“ (Pilát Pontský);

„Nezdravte se políbením“ (Jidáš Iškariotský);

„Nedotýkejte se navzájem“ (Máří Magdaléna);

„Nedotýkejte se otevřených ran“ (Tomáš Apoštol);

„Neztrácejte hlavu!“ (Jan Křtitel);

„To není Apokalypsa!“ (Jan Evangelista);

„Nejezděte do Číny!“ (misionář Matteo Ricci, SJ).

Ale když mám odpovědět vážně, doporučuji knihu Job. Ta je velkým varováním před tím, abychom tváří v tvář utrpení netrousili laciné náboženské fráze.

Dík, žes vzpomněl i na nás...

Vážím si všech, co jsou dnes na první linii.

děkuji za přečtení a přeji hezký sobotní podvečer

JO

Lepší než ANO.