Palach svým činem vystoupil i proti cenzuře. Vy jste svým mazáním diskusních příspěvků totálně znehodnotil svůj článek a děsně naštval jednoho kluka, který v lednu 1969 se svojí mámou jel uctít mučedníka do předlouhé fronty v Karolinu. Styďte se, tohle se nedělá.

Pane Ivane Štípku, jelikož patříte k mým častým kritikům /často zábavným/, zkusím vám cosi objasnit.

Jako často, i nyní se mýlíte. Můj blog byl velmi dlouho znehodnocován nikoli mnou, ale jistým slaboduchým jedincem jménem Jaromír Petřík. Tento člověk trpí obsedanatně kompulsivní neurózou, což je choroba, projevující se mimo jiné neustálým puzením vstupovat do území, na které mentálně nemám a kde mne nikdo nechce. Pokud si projedete diskusní příspěvky pana Petříka v mých blozích, pak zjistíte, o čem mluvím. Jak rovněž zjistíte, často diskutuji i se svými názorovými odpůrci, což je mnohem podnětnější, než s těmi, co se mnou souhlasí /i když i ty vítám ve svém blogu a nejspíše je mezi námi jisté souznění/.

Nazvat cenzurou to, že jsem prostě začal před cca 3 blogy zpět mazat tohoto člověka, je z vaší strany pouze účelové, abyste si mohl zchladit žáhu.

Nepotěším vás, nebudu se za to stydět. To, že ho mažu, je mi lhostejné, podobně jako vaše přítomnost v Karolinu v roce 1969. Z vašich příspěvků je totiž tak trochu patrné, že jste si z oběti Jana Palacha příliš moc nevzal. Pokud vás mé blogy rozrušují, radím je nečíst, jak jsem koneckonců tři roky žádal i zmíněného pana Petříka. Budete se cítit nepochybně lépe a tím mi uděláte radost.

karma

děkuji

Domnívám se, že je třeba uvést některé komentáře do kontaktu s realitou. Připomínám tedy originál text dopisu Jana Palacha - opisoval jsem jej z fotokopie rukopisu a stejnopis najdete například na str.2 Studentských Listů 1/69, týdeníku Svazu vysokoškolských studentů:

"Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem.

Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit.

Já jsem měl čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou :

1. Okamžité zrušení cenzury

2. Zákaz rozšiřování Zpráv.

Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, t.j. do 21.ledna 1969 a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (t.j. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně.

Pochodeň č.1

P.S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej. "

Zde konec dopisu. Pro mladší jen objasňuji, že cenzura byla v té době v prvopočátcích zavádění na nátlak sovětské vlády a naše vláda postupovala co nejpomaleji, přestože tu bylo asi půl milionu okupačních vojáků. Tzv. Zprávy byly novinová tiskovina, kterou tiskli v Moskvě a rozšiřovali to u nás okupační vojáci. Běžně to nikdo nečetl, bylo to velmi hloupé a vydávání Zpráv v té době už myslím stejně končilo pro nedostatečnou čtivost. Jak je z textu vidět, Palach neprotestoval ani proti okupaci, ani nebojoval proti komunismu, jak se někteří snaží vysvětlit. Jeho požadavky naše vláda nemohla splnit ani kdyby se rozkrájela. Srovnejme si proto to, co nám kde říkají politici a co se píše v tomto blogu a jeho odezvách. I dnes trvám na tom, že jeho oběť byla zbytečná a možná by se dala nazvat naivní.

Ja to tenkrat pochopil jako protest proti sirici se kolaboraci s okupanty. Mnozi z jeste napodzim sevrenych odpurcu okupace zacali za ruzne vyhody vypravet o pomylenosti a spolupracovat s kolaboranty.

Jen dodatek k tématu. Na ČT 24 byl na ,,téma Palach" rozhovor s prac. ÚSTR. V podstatě potvrdil o J.P. to, co jsem ve svých příspěvcích v 10.06 a 10.21 vyjádřil. Jinak zdravím. J.A.J.

Já se na Palachův čin dívám také pozitivně. Už proto že během toho bezčasí nebylo mnoho k čemu by se nezbolševizovaná většina národa mohla upnout jako k symbolu.

A bez symbolů tělo společnosti vyhnívá...

Máte pravdu. Díky Jene.

Janovu oběť je třeba si stále připomínat! Máme svobodu, máme demokracii, ale ten komunistický normalizační hnis tu smrdí stále!

děkuji Bohumíre

Dělejme vše pro to, si ho zasloužit, karma.

souhlasím a děkuji za návštěvu.

Čin Jana Palacha byl vyjímečný v tom, že sebeobětováním chtěl vyburcovat lidi z letargie a zklamání. Proto si zaslouží úctu a stálou vzpomínku.

Jistě, kolegyně Valíková správně říká, že život nám byl dán a tak bychom si toho daru měli vážit. Avšak vzdání se toho daru pro dobro ostatních je možné.

naprostý souhlas.Díky

Ano, úctu si zaslouží. Ale život jsem si nedal... Já raději ten Škvoreckého protest - slovem.

U každého podobného činu je třeba rozebrat jeho příčiny. Když to vezmu ze široka, tak Kristus se rovněž obětoval za své bližní, jsa nevinen.

Existují v životě situace, kdy je podobný čin nikoli herezí, oním zpupným gestem, ale činem vysoce humánním.

Myslím, že i katolická církev to už vnímá trochu jinak. A je to dobře.