Bude euthanasie nejčastější příčinou úmrtí?
Před několika dny vyšel na serveru Neviditelný pes článek doktora Víta Ulrycha, jenž se pozastavil nad důvodem požadavku zhruba 90. leté učitelky umění na ukončit život v klinice Dignitas ve Švýcarsku. Tím důvodem byla frustrace z moderních informačních technologií, které dle jejího názoru vytlačily ze společenských vztahů lidský prvek a ona již nebyla schopna tento posun akceptovat. V jejím případě jde o tzv. asistovanou sebevraždu /na podrobnou terminologii odkazuji zde/
Pod tímto článkem se rozvinula bohatá diskuse, kde měli - celkem očekávaně - jednoznačnou převahu lidé, hájící právo lidského jedince rozhodnout o svém vlastním konci. Podrobným rozborem mnoha příspěvků bylo možné vyčíst základní faktory, které vedou tuto většinu k obhajobě euthanasie.
Zdá se, že ony zastánce neděsí smrt samotná, ale spíše obava z pomalého umírání, při němž budou závislí na svém okolí, budou se cítit ponížení tím, že nebudou schopni provádět základní tělesné hygienické úkony, nebudou se moci samostatně najíst a že budou trpět nesnesitelnými bolestmi. Mají obavy z toho, že nebudou vypadat v této fázi fyzicky nejlépe a že budou svou existencí obtěžovat své nejbližší. Jejich argumentace vždy tkví v popisu člověka, který dlouhodobě přežívá v tomto neutěšeném stavu a děsí je představa, že by na konci své životní dráhy vypadali podobně.
Problém euthanasie je přítomen pouze v ekonomicky rozvinutých zemích. Jsem si jist, že kupříkladu v rovníkové Africe je zcela okrajový, pokud je tam přítomen vůbec. Jsem si rovněž jist, že ještě v první polovině 20. století nikoho nenapadlo, že by za pár desítek let bylo možné oficiálně žádat svého lékaře či instituci, aby mu byl podán legální prostředek k ukončení života. Hippokratova přísaha přímo zapovídá lékaři podávání jedu pacientovi, ať se nachází v jakkoli beznadějném stavu. I když je její znění dnes již překonáno, je zajímavé, že se na ni vždy pacienti odvolávají kdykoliv se jim zdá, že lékař postupuje jinak, než by oni očekávali, zatímco její striktní dodržení stran eutahansie vnímají úkorně.
Požadavek euthanasie je daní za pokrok v medicíně. Před cca 50 lety byla průměrná délka života podstatně kratší, lidé byli svědky úmrtí mnoha svých blízkých /včetně dětí/ na choroby, které dnes umíme léčit. Mnoho nemocí - včetně onkologických - dnešní lékařská péče zvládne a postiženého vrátí do dalšího života. Některé choroby se však po čase vracejí, další léčba je již méně účinná a onen nemocný, který by za dřívějších podmínek zemřel při první atace, je podroben další léčbě, která přináší neoddělitelné útrapy. Paradoxem je, že v minulém období neléčitelnosti některých nemocí , kdy pacienti museli nutně mnohem více strádat projevy závažných chorob, se o euthanasii nemluvilo tolik jako dnes.
Dlouhodobé umírání na nevyléčitelnou nemoc provázené bezmocí není tak časté, jak zastánci euthanasie uvádějí. Dnešní medicína umí značnou část doprovodných projevů konce života účinně tlumit. To, že se tak občas neděje, je často vinou lékařů, kteří "šetří" léčbou opiáty, restrikcí pojišťoven na vydávání hygienických a dalších pomůcek a dalšími faktory. Rovněž je třeba říci, že stejný pacient bude vypadat a cítit se zcela jinak v prostředí odcizené nemocniční instituce /kde už na něj není tolik času a je "uklizen" za pověstnou plentu/ než v domácím prostředí, kde je obklopen péčí a láskou svého okolí.
Někdy je paradoxně příčinou nedůstojného umírání i tlak rodiny a právního prostředí na udržování života, jenž je již beznadějně ztracen. Odlišení stavu, kdy je ještě třeba o život pacienta zápasit a kdy nastal čas jej pokrýt již jen paliativní léčbou /palium = plášť/ je součástí staleté zkušenosti nazvané ars medica, tedy umění léčit. Drtivá většina lékařů přesně pozná onen bod zlomu. Moderní technika přispívá mnohdy k utrpení lidské bytosti, jejíž pozemský čas došel svého naplnění. I když je vše zřetelné, tak se lékař obává "vypnutí" přístroje v důsledku možných právních konsekvencí, jež mu mohou zničit kariéru.
Je prokázaným faktem, že u starších nemocných jedinců zaznívá požadavek na předčasné ukončení života téměř výlučně při depresích, pocitech osamění, při pocitech, že jsou zbyteční a nikoho nezajímají. Tělesné útrapy a bolest jsou daleko méně častým důvodem přání urychlené smrti. Tento poznatek je dokladem selhání společnosti, která se neumí o tyto jedince komplexně postarat. Současně je i výzvou k dalším krokům, jak lépe zabezpečit rodiny, jež by se mohly o nemocné starat a ekonomicky nezkrachovat. Stát by měl rovněž podporovat hospice či podobná zařízení, kde člověk umírá důstojně i v situaci, kdy se o něj rodina není schopna starat.
Nemoci provázejí lidstvo od samého počátku. Utrpení z nich bylo současně hybným momentem lidského ducha, který se snažil ono trápení mírnit a nalézat prostředky, jak jim čelit. Lze si představit zapojení lidského génia ve vývoji účinných látek, léků a postupů, na jehož konci je jedinec, žíjící dlouhý a spokojený život. Při obligátní aplikaci euthanasie bychom jistě neznali celou řadu medikamentů, které jsou dnes zcela běžné.
Lidský život není experimentálním procesem, který lze ukončit, když jedinec nefunguje tak, jak si přejeme. Je universální hodnotou od prvního po poslední okamžik. Slouží nám - zatím zdravým a plným života - k uvědomění si této hodnoty, která je hodna plné ochrany, ať člověk vypadá jakkoli.
Tomáš Vodvářka
Opáčko nejen pro vysokoškolské studenty pod palestinskou vlajkou
V souvislosti s výskytem četných protestních akcí, kde zejména studenti v USA, ale i u nás, protestují proti situaci na Předním východě, uvádím některá fakta, která mohou vnímavým cosi osvětlit.
Tomáš Vodvářka
Budou se za čas američtí studenti klanět svým židovským spolužákům?
Média přinášejí posledních cca 14 dní informace o protestech amerických studentů universit proti činnosti israelské armády v pásmu Gaza. A současně i informace o ostrakizaci jejich židovských spolužáků.
Tomáš Vodvářka
Cesta do Santiaga de Compostela je návyková a neškodí zdraví
Po dokončení Severní cesty do Santiaga v loňském roce jsem doma slíbil, že už nikdy nikam na tak dlouho nepůjdu. Slib jsem dodržel, protože tentokrát to bylo jen 750 kilometrů a jen na tři týdny. Pár dojmů a fotek níže.
Tomáš Vodvářka
Vůle ke smyslu
Předpokládám, že se na mně nebude slovutný psychiatr Viktor. E. Frankl hněvat za vypůjčený název jeho knihy. Psal o extrémních podmínkách v koncentráku za války. Měl jsem však možnost zažít vůli ke smyslu v současné době
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
Tahač s tankem a osobák zastavily, kamion už ne. Nehodu u Bohumína nepřežil člověk
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prokremelští motorkáři přijeli do Brna, Foldyna se k nim přidá v Praze
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu
Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...
Prodej bytu 3+1 v České Lípě, ul. Kolínská
Kolínská, Česká Lípa
2 290 000 Kč
- Počet článků 978
- Celková karma 34,31
- Průměrná čtenost 2552x