Zajímal jste se někdo o osudy těch stovek lidí, kteří učili ten marasmus-leninizmus? Já jsem slyšel, že na školách po listopadu byli ve stavu ještě rok, dostávali plat, ale nic neučili. Pak prý plynule přešli na nově založené univerzity a přednášejí pravý opak, aniž by se zarděli.

No co, prostě profesionální přístup. Co je potřeba, to učí.

Přidám také ještě jednu veselou. Představte si - plná posluchárna studentů, pan profesor píše na tabuli jako divý a my si s kamarádem povídáme, co bylo včera - ve které jsme byli hospodě, které holky jsme tam potkali - znáte to, mladí bezstarostní študentíci. Vtom se na nás mám profesor obrátí a říká “vás to pánové nezajímá?” Bylo nám, jakoby nás zasáhl blesk, protože se jednalo o velmi přísného zkoušejícího. Zůstali jsme jako opaření, načež jsem s naprostým pocitem beznaděje špitl, že nemůžu přesně přečíst to, co napsal na tabuli. Milý pan profesor se otočil, chvilku se zarazil, pak vzal houbu a jeden vzorec přepsal. Načež se otočil směrem ke mně a prohlásil, velmi Vám kolego děkuji a omlouvám se za chybu. U zkoušky si na mne vzpomněl a správně odpovědi na první otázku jsem odešel s výbornou. Pak ještě 2x. Musím ale říct, že jsem se k němu vždy naučil.

. Já měl to štěstí být posledním ročníkem, který ještě z marxismu nedělal státnici (aspoň na ČVUT to tak bylo, ti, co šli po nás a promovali v r.1981, už ji dělat museli). Jenže jsem tomu nakonec stejně neunikl, protože manželka promovala v r. 1985 a tak abych byl aspoň trochu nápomocný (v medicinských předmětech jsem samozřejmě neměl šanci), pomáhal jsem jí hledat aspoň nějaké žblebty k některým otázkám právě z Marxismu)

Což muselo dát práce. Nikdy jsem nepochopil, o co v této "vědě" šlo. Dík za návštěvu.

V učilšti probíhala hodina o kapitalistických robotech, co berou práci dělníkům, byl jsem tázán co je to automat. Má odpověď, že se tím střílí dělníci, vyvolala řev spolužáků. Tomáši, jukni na můj dnešní blog, překvapí Tě inteligence britského kocourka. Hezký večer do Ostravy z nedalekého Norimberku!

Dobrá hláška, Horste. Myslím, že celkem adekvátní. Dík za návštěvu.

Vzpomínám ba tu dobu, dnes již s úsměvem. Já jsem měl v posudku z té doby napsáno, že mám sklony ke švejkování. U státních zkoušek mi to pan docent Jelínek sečetl. Dostal jsem z politiky za 3. Díky tomu jsem nedostal červený diplom, přestože jsem za celou dobu studia splnil kritéria pro jeho získání. Tehdy to bylo mít průměr známek po celou dobu studia do 1,5 a nemít žádnou trojku. Státnice jsem měl v roce 1985. Ze všech odborných předmětů jsem měl za 1, stejně tak z diplomky. Leč u zkoušky z politiky jsem narazil, mimo jiné i kvůli svému “suverénnímu vystupování”, jak mi dodatečně sdělil můj vedoucí diplomove práce. Nepomohly ani apely ostatních ze zkušební komise. Ani skutečnost, že díky tomu o červený diplom přijdu. Tenkrát jsem byl rozladěn a bral jsem to jako křivdu, musel jsem totiž kvůli doktorátu skládat rigorózní zkoušku. Ale ta byla hned za dva měsíce a pouze z odborných předmětů, takže formalita. Ale všechno zlé je nakonec k něčemu dobré. Díky tomu jsem se seznámil se svou manželkou.

Hořkosladké pobavení, ještě, že už je jiná doba...a karma samo sebou

Dík a pěkný víkend, Filipe.

Někdy je mi líto, že mi osud a soudruzi komanči dopřáli studovat VŠ až po r. 89. Karmice, doktore a prosím, napište mi na mail, neztratil jsem adresu poštovní, ale Vaší mailovou. Předem díky.

O nic jste nepřišel, ona to zase taková sranda nebyla. Třeba z "vědeckého komunismu" jsme měli opravdu tupého jedince, který to žral. Zdolat jej nebylo snadné. Dík a pěkný víkend.

Zasloužená karma

díky

Skvělé historky!

Bylo by jich více, Marku, ale jsou vesměs nepublikovatelné. Pěkný víkend