Pěkné, měl jsem taky takovou chaloupku, obrostlou takovou krásou a vzhledem ke svému věku jsem jí předal svému potomstvu. Už to není ono!

Hezký den.

Nad fotkou vrátek s keřem růží mě píchlo u srdce. Přesně tak kdysi vypadal náš vstup na chalupu, k němuž dlouhá léta neodmyslitelně patřil bohatě kvetoucí keř růže stolisté. Už tam není.

Vlastnoručně ho vykopala naše tehdy osmdesátiletá babička (tchýňka) v době, kdy věděla, že už na chalupu jezdit nebude. Současně nechala porazit nádhernou jedli... Dodnes nikdo z nás nepochopil, co ji k tomu vedlo a proč nás alespoň nevarovala, když majitelé chalupy jsme byli my.

Jen na vysvětlenou: s babičkou jsme vycházeli dobře, žádné vzájemné spory jsme neměli... O to víc je to pro nás nepochopitelné.

Oh, tak to mně mrzí, že jsem vyvolal takové neblahé vzpomínky. Růžový keř se dá nasadit a za tři roky je v plné kráse. U jedle to chce delší čas. U staroušků jeden nikdy neví.

To je super! Karma:)

Díky Romane, pěkný den