Je 22:02 a musim napsat, ze jsem se diky reakcim takediskuteru opravdu pobavil.

preju vsem opravdu dobrou noc.

Je nutné uznat, že jsou mým coming outem v šoku a mají právo na své zmatené reakce. Třeba Arnold Lička to ne a ne rozdýchat.

no konecne, doktore, vzdyt uz to v Tobe bylo jako v koze

Všichni to věděli, všichni. Tak jsem prostě udělal, co bylo nutné. A bude klid v české kotlině.

No já byl na báňské, takže si "pro blahobyt" zavřít nemohu dovolit

To buď rád, jinak bys byl členem odporné bílé mafie.

Jasně, nadsázka, fikce. To, že někteří doktoři účtují pokladnám za den 28 hodin práce, tak srandovní není. Stejně jako to, že záznamy vzniklé za peníze pokladen jsou lékařů, že nechtějí e-recepty a e-neschopenky (prý neumí s počítačem, možná řeknou, že neumí číst a psát a dostanou asistenty). No a také si myslím, že by měli mít povinně el. rezervační systém.

Zcela signifikantní je, že prezident ČLK Milan Kubek třeba nazývá hlupáky ty, co nechtějí „volat na telefon nebo záznamník“ a požadují objednání přes internet (zde). I když, nejen lékařům a nemocnicím, ale i zdravotním pojišťovnám a politikům vyhovuje současný chaos, kde se nic nedá dohledat (kolik třeba chybí lékařů a sester), nikdo v podstatě za nic neodpovídá a současně se každý může vymlouvat na toho druhého a podle libosti manipulovat s veřejným míněním.

https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=545822

No jasně, proč bychom to dělali, když k vlastní obživě nepotřebujeme pacienty, tak na co nějaké e recepty a e neschopenky. Koneckonců, z golfového hřiště není šance poslat e neschopenku.

Tady se nějakej Vodvářka chlubí luxusním životem a pak z něj vypadne, že kouří doutníky z quatemaly

Jinak, když jsem kdysi pracoval pro stát, byl jsem jediný z celého fondu, který upřímně říkal, že dělá houby. Zbytek se zaklínal jak maká . Jen taková lehká paralela

qatemala? co to je??

To dobře znám. Má kamarádka zubařka zase tráví většinu dne v sauně a kosmeťáku a večery v kasínech.

Má recht, proč se vrtat v zubech, když se může potit v sauně....bingo.

Karma. Jen se bojím reakce těch zhrzenych nechapavcu kteří vedení národním sportem číslo jedna teplým bonzem poběží nebo už bezeli podat TO

A s takovým....doktorem já sedím u jednoho stolu. Hanba mi.

Neblbněte. Zaslouží úctu. Sice žvaní, ale dělá něco užitečného.

Jen tak dál, Tomáši. Medicína si žádá oběti.

Jdu do toho Emrichu, s plnou vervou.

Tomáši, musím zmínit vynikajícího gastroenterologa docenta Jaroslava Šetku. Jeho heslem bylo: "Alfou i omegou lékaře by měl být pacient." Je to už hodně let zpátky, kdy jsem poslouchala rozhlas, kde byl pan docent hostem besedy o lékařské etice i etiketě. Když došlo na popis situace, jak se má lékař chovat k pacientovi a popsal, jak to dělá on, zavolal nějaký posluchač, který jeho vyprávění odsoudil jako nepravdivé, protože tak se přece lékaři k lidem nechovají a hlavně ne takoví slavní specialisté.

Pan docent totiž říkal, že jakmile pacient vejde, on povstane, přivítá se s ním podáním ruky a nabídnutím místa k sezení. A teprve pak přejdou k samotnému ordinování. Na závěr pacientovi vše důkladně vysvětlí, opět povstane a potřese si s ním na rozloučenou rukou.

A já to tehdy nevydržela, popadla sluchátko a do živého vysílání rozhořčeně sdělila, že pan docent si nic nevymýšlí,protože on se tak skutečně chová. Já jsem se k němu totiž úplnou náhodou dostala jako pacientka se zažívacímu potížemi, se kterými si u nás nevěděli rady. Prostě jsem k němu byla přidělena. Když jsem viděla, s jakou úctou se k němu kolegové chovají, jak si ho váží a potom zažila moje přivítání v ordinaci, udělalo to na mě obrovský dojem. Pan docent se s pacientem bavil jako rovný s rovným, z nichž jeden z nich je jen o něco lépe informovaný. Když jsem se po sérii vyšetření a nasazení správné léčby s panem docentem definitivně loučila, chtěla jsem mu nějak poděkovat. Koupila jsem lahvinku značkového koňaku, na tu dobu i důstojně baleného v krásném pouzdře, a až na odchodu jsem mu dárek předávala. Ovšem pan docent se usmál, omluvil se velmi zdvořile, ale dárek si nevzal, prý pro něj bude největší odměna, když si to dobré pití naliju na jeho i moje zdraví, až mi léčba zabere. Pokud tedy existuje nějaká lékařská arogance, pak s výší vzdělání a profesního úspěchu nemá naprosto nic společného!

Paní Ortová!

Vy jste si tu otevřela svůj vlastní blog!

Ale jako obvykle, napsala jste to krásně.

Pěkný podvečer.