Krásné vzpomínání. Děkuji, Tomáši

Díky za připomenutí.

Ano, forbiny Miroslava Hornicka a Jana Wericha jsou nezapomenutelne. Tu ze hry Potopa a Hornickovo:

Ano, kdyz lod, tak predevsim na kopci.

Si vzdy prippminam pri cteni komentaru nemnohych zdejsich diskuteru.

Za blog i vzpomínku moc děkuji.

Miroslav Horníček byl a stále je jeden z mých oblíbenců (vedle např. Jana Wericha, Jiřího Sováka, Miroslava Kopeckého, Š+G a pod.) a jeho jakýkoliv projev jsem vždy hltal a absorboval, vděčně, v úctě a s pokorou a bylo jedno, jestli psaný, mluvený či i viditělný.

Absolutně mne přitáhly vámi zmíněné forbíby a ukotvil si mne laskavostí Dobře utajených houslí a Listy z Provence - vše další jen potvrzovalo správnost mého "přisátí".

Na ČT1 pouštěli vzpomínkový pořad a dozvěděl jsem se i drobnosti dříve neznámé. Vyšla i velmi obšírná kniha k výročí, ale tu jsem si nekoupil pro její snad až nadměrnou masivitu.

Za vzpomínku dík a smekám klobouk - v ústě a s pokorou před tímto velikánem, který byl Pan Někdo ve všem, co svému publiku sděloval.

Děkuju...Plzeň P.S.: jste všechno řekl

Jo a miluji jeho sdělení: "Stáří a moudrost, ne vždy přicházejí spolu. Někdy přichází stáří samotné. "

Taky říkal:" Stářim se nemoudří.Z mladého blba, zas jen starej blbec"..