Bohužel jsem prošvihl se podrobně vyptat mého dědečka, kterého v roce 1948 vyhodili jako vládního radu z práce (skončil jako noční hlídač, jeho bratra důstojníka zavřeli), ani mého otce, který byl ve straně do smrti před deseti lety. Zůstalo po nich pár desítek fotek a často jen vzpomínky a pár historek. A to jsme už dávno měli magnetofony a mohli jejich vyprávění nahrávat... Jen nás to nenapadlo.

Bohužel, velká chyba pane Wagnere. Je nutno nahrávat a točit pamětníky, aby za 50 let byl aspoň nějaký relevantní zdroj. Jen díky gen. Eisenhowerovi nemohli Němci popřít existenci koncentračních táborů, protože on nechal civilisty z okolí táborů procházet mezi haldami mrtvol, aby nikdy nemohli říkat, že to nebyla pravda.

Souhlas a karma.

Ze stejného důvodu jako pan Matuška mizím, přeci jen se necítím na to od rána čuchat ten hrozný odér.

Tak nějak přemýšlím, že bych jednou všechen ten zápach z toho pána smazal.Už se to blíží.

Popsal jste to přesně, podepisuju. Jen bych si dovolil ještě otázku. Nemáte dnes občas pocit, že některé věci jste už prožil, možná v jemnějších odstínech?

Souhlas a superkarma.

Jen bych ty desetitice co emigrovali opravil na statisice. Moc obre si vzpominam, ze napodzim 1968 byly v Praze hned pri vstupu do OUNZ vylepeny cedule, kde zbili zamestnynci zadaji pacienty o pochopeni, protoze jim polovina lekaru odesla do ciziny.

A já zas pamatuji, že v tomto čase nebyl problém na kterémkoli ,,okrsku" tehdejší VB v Praze získat obratem doložku k OP na výjezd za hranice. Nakonec i můj brácha toho využil. Já to již nestihl, neb jsem měl jiné starosti. O svou nastávající vlastní rodinu

Dávám karmu a mizím.

Je tu zase Hermánek.

K tomu se neda napsat nic jineho nez to pate dusi z Prodane nevesty. Prosim administratory o shovivavost. Ten clovek totiz vzdy kazdou diskusi zavrazdi. A umyslne.

Pane Matusko, pridavam se k vam.

Dík za článek. Pokud jde o mě, mohu jen potvrdit. Byl to marasmus.

vidíme to podobně, pane Leinere. Pěkný čas a dík

Dá se, velmi pochvalně říci, že autor trefil hřebík na hlavičku a to s jedinou námitkou. V titulku nemá být singulár, nýbrž plurál, tedy ZTRACENÉ GENERACE.

Ta z první dekády 20. století je ztracená již zcela. Druhá dekáda, dekáda mého otce, 1911-1920 snad ještě někde v domovech důchodců přežívá, ale v malých počtech. A dekáda 1921-1930 ještě někde aktivní je.

Další dekády 1931-1940 a 1941-1948 ještě velmi aktivní jsou. Namátkou třeba Jiří Suchý, Jiřina Bohdalová, Václav Klaus, Miloš Zeman a, samozřejmě, i já.

A ty další dekády lze, vzhledem k 21.8.1968, o který zde jde, charakterizovat slovy: "Tahaly kačera po kuchyni".

A nyní k té proklínané době normalizace. Ano, je pravdou, že jsme se chovali zcela nenormálně, režimem vnuceně.

Každý pátek, snad kromě listopadu, jsme přišli odpočatí z práce a kopli do vrtule směr chata nebo chalupa, podle roční doby.

Nacpali jsme ta dvě naše dítka do nějakého komunistického povozu, Škoda, Lada nebo Wartburg a razili. A jediný rozdíl mezi létem a zimou byl ten, že v létě jsme pili a zpívali v hospodě v Zátaví a v zimě na chalupě v "krbárně".

A pravda, v zimě tehdy bývalo ztraceno mnoho dřeva, protože byla zima a krb má velmi nízkou účinnost. Takže, než jsme dosáhli žádaného stupně intoxikace alkoholem, nějaké dřevo to stálo.

A jako ztracená generace jsme, spolu s kamarádem Pavlem, komunistou a aspirujícícm na místo ředitele ústavu ČSAV jsme si od manželek půjčili kalhotky a sukně a tančili před kolektivem kankán. A další podobné "blbiny".

Ano, žili jsme strašně a do teď se za to stydím...

Oprava: Místo 1931-1940 a 1941-1948 má být 1931-1940 a 1941-1950.

Tome

děkuji Honzo a přeji příjemnou neděli

To jsi napsal dobře

díky a hezkou neděli na Slovácko, přeji.

Karma

díky.