Mně by nepomohla ani Panenka Marie. ''V kolektivu působí jako rušivý element.''

Nic jiného mi nezbylo než hledat díru v plotě.

Jó, tak to tenkrát chodilo.

Cesty Páně jsou různé, mě pomáhala ta chvíle u sv. Michala.

Tak po Chartě 77 a Helsinkách už byli soudruzi tolerantnější.

Jak ke komu.

no, on si to ten dotyčný pán stejně vyloží po svém, jeho logika je pověstná.

Pane Matuško, píšu výše paní Jandové, že má naděje nezná hranic.

moje matka byla historik amatér s velice dobrými znalostmi a občas mě poučila...Jednou se v dějepisu soudružka učitelka zmínila o Katynském lese...uniklo mi...jen jestli to nebylo obráceně...Rudá soudružka ještě víc zrudla a okamžitě jsem naklusal k panu řediteli...byl to ale slušný člověk a patrně i věděl, a tak celou aféru soudružky, která byla schopna to pohnat nevím až kam...zametl pod koberec.

Neměl on ten pan řídící polské předky? Nebo prostě nesnášel tu rudou soudružku. Každopádně jsi měl docela kliku.

Pane doktore, připomenul jste mi dobu, kdy se do osobní charakteristiky žáka základní školy, jež se přikládala k žádosti o studium na střední škole, objevovala kouzelná věta: "U žáka se dosud neprojevily negativní postoje k naší socialistické vlasti".

Týkala se sice čtrnáctiletých dětí, ale jinak jsem tu větu přímo milovala, neboť skrývala naději, že se jednou negativní postoj projeví :-)

To je báječná věta, taková optimistická pro obě strany. To já jsem měl už na ZDŠ škraloupy kvůli rodině a vyznání. Naštěstí rudá třídní, která tento posudek vypracovala / a s kterým bych se dostal maximálně do rubání uhlí a to prosím byla jazyková škola/, tak odešla jinam a v 9. třídě jsem dostal jinou paní učitelku, která si ihned pozvala moje rodiče, dala jim přečíst v podstatě rozsudek smrti na mou osobu, před jejich očima jej roztrhala s větou, že nikdy nikomu nebude škodit.

Dodnes ji mám v úctě a občas na ni vzpomínám jako na anděla.

Krásný to kádrový profil, napadlo mě při četbě.

já sice z té doby nemám zkušenost s cestováním, mám ale obdobnou zkušenost s tím, že bylo možné narazit na slušného člověka tam, kde jste to nečekal. Bohužel občas i naopak.

Ano, napadají mě asi dva případy, kdy dotyčný u komoušů nebyl, ale darebáci to byli. Ten jeden se velmi aktivně snažil, ale oni se ho báli natolik, že ho mezi sebe nevzali. Asi znali Archimeděnkův zákon: důležitost soudruha je přímo úměrná důležitosti soudruhů tímto soudruhem při šplhání potopených.

Tome, já myslím, že pan Petřík, kterému adresuješ tento blog vůbec nestojí za to, aby ses musel obhajovat. A vlastně proč taky? Protože Tvůj světonázor není na rozdíl od pana Petříka prodchnut duchem Marxismu Leninismu kříslého s Velkoputinismem??

Já myslím, že pokud někdo vystuduje v jakékoliv době na lékaře, tak to o jeho inteligenci, pilnosti a pracovitosti vypovídá dostatečně a pokud má rozumné názory jako Ty, tak je zřejmý i jeho kladný charakter, takže okopávači kotníků zůstanou okopávači kotníku a jak říká staré arabské přísloví: "Psi štěkají a karavana táhne dál."

Davide, jsem v podstatě velmi vstřícný člověk. A pana Jaromíra Petříka je mi svým způsobem líto. Tak jsem mu chtěl udělat radost, když nám začíná jaro.