Nezapomenu.

To je dobře..

karma

díky

děkuji.

rádo se děje...

Vzpomínám,děkuji...beze slov..

Moc díky

dnes kolem jedné se budu vidět... jak tu zprávu v přímém přenosu říká Moravec, jak je Petr Nečas nezastřeně rozhozený, snad k slzám, a mně vypadnou věci z ruky a nejsem prostě k utišení... na ta podlomená kolena a tu tíži tenkrát hozenou jako ránu - nezapomenu

... mám ho pořád hrozně ráda a chybí mi. Strašně tady chybí.

Tomáši, chtěla jsem napsat blog... a nenapsala, osmdesátiny jako varování. Jste milý a odvážný...neplýtvejte sebou v diskuzích.

Málokdy se stane, že smrt státníka zasáhne takové množství lidí. Pamatuji na ten spontánní /tedy nijak nenařizovaný/ smutek lidí, kteří ho měli rádi.

Radko, věřím v nesmrtelnost duše a tak si myslím, že Václav Havel musel mít radost z toho, jak je lidmi vnímán, že jim chybí a že vykonal dobré dílo. Jsem smutný jen z toho, že tady prostě není, že musíme místo myšlenek poslouchat jen nic neříkající hověziny, kde o myšlenku člověk nezavadí.

Mějte krásný vánoční čas, přeji všem Vašim blízkým i Vám.

Ano,ano.Krásné pak byly časy,kdy v zahraničí nám našeho Havla záviděli. Jak jsem na něho byla pyšná! Od té doby jsem už to nezažila.

Děkuji za připomenuti

Rádo se děje.

Nejhorší, že ten, který tenkrát zbaběle zalezl, dnes, chtěl by být morálním apoštolem.

Takových je. Ale pak jsou i Havlové, na které jsme právem hrdí.