Tomáši, většinou se názorově nerozházíme. Tady vůbec. Já byl tenkrát doslova v "epicentru" a kdysi jsem to i popsal. Asi už moc pamatuji.

http://hejna.bigbloger.lidovky.cz/c/46763/Vzpominka-nehrdinska.html

díky Josefe

Nejhorší na tom je, že nás normalizační režim 20 let krmil nehoráznou lží o "bratrské pomoci" a souhlasem s touto lží dokonce podmiňoval členství ve vládnoucí KSČ. Kdo měl jen trochu rovnou páteř, tak jen z tohoto prostého důvodu nemohl vstoupit do strany, ve které po roce 1968 zůstali jen samí křiváci.

A čím nás krmí současná západní "demokratická" média ohledně vojenského napadení Srbska, Iráku či Libye?

Uvědomte si, že toto je daleko větší naše ponížení, než obsazení ČSSR vojsky VS.

Nebo jste na tyto činy naší "demokracie" hrdý?

To ponížení a pocit hnusu si poneseme do konce svých životů, tak jako naši rodiče Mnichov.

Vám karma.

Jak kdo p.Mudra, protože život jde dál. Ono těch "pocitů" bylo od té doby až až a někdy nebyly též zrovna k zasmání, zrovna tak jako v této době a na tu mají tehdejší "bratři" pramalý vliv .

Pokud mi někdo osvobodí a pak provádí násilnosti není osvoboditelem, ale násilníkem a vykořisťovatelem. To, že si to někteří uvědomovali a pochopili to již daleko dříve než před 48 lety po tak těžce prožitých chvílích, těm je potřeba se hluboce poklonit.

To já jsem zažil větší pocit ponížení, když naše "demokracie" napadla Srbsko "humanitárním bombardováním", kde zabila daleko větší množství Srbů, než Rusové našich občanů v roce 1968, o zničené infrastruktuře Srbska ani nemluvě.

Ukradli jsme jim Kosovo, dali je muslimským extremistům, tento zločinný akt jsme díky Schwarzwenbergovi uznali a nyní ještě měl Biden tu drzost požadovat od Srbů uznání Kosova a vyhlášení protiruských sankcí.

Ještě, že jej Srbové vyprali, třebaže jim musel Biden opětovně vyhrožovat, protože západní "demokracie" nic jiného neumí.

"Demokratický" západ se chová hůře než vojska SSSR před 48 lety.

Takže asi tolik.

Vy jste musel vystudovat vysokou školu demagogie, kde předpokladem bylo jednoduché myšlení. Takže asi tolik.

Tedy "namixoval" jste svůj blog dokonale p.Vodvářko. Něco podobného jsem očekával už před tímto výročím a určitě tomu nebude dnes ještě konec. Mám "štěstí" , že si rok 1968 i 1989 dokonale uchovávávám v paměti i to co se vzápětí dělo po nich .

Jen k tomu poslednímu odstavci Vašeho blogu .. . . . . Listopad 1989 nebyl ani tak "vítězstvím" rozhněvaných a "potupených" rodičů, jak samovolným rozpadem režimu, ke kterému by bez podpory soudruhů na východ od nás tak i tak došlo.Režimy se položily v Polsku,Maďarsku i v NDR, bez těchto opor se režim u nás hroutil jak domeček z karet a "nahněvaní rodičové" na tom měli pramalý vliv .

Kdybychom s takovym nasazenim vzpominali na VSE co ovlivnilo nas zivot, tak bychom se MOZNA a KONECNE dostali o kousek dale.

Ano, myslím, že jste přesně vystihl podstatu problému a pozdějšího traumatu.

Právě naopak: tehdejšího traumatu a pozdějšího problému.

Děkuji, pane doktore. Za blog, i za slova, která jste věnoval jistému řezníkovi.

Ono se to děje nerado, řídce, ale občas už musím.

dík za návštěvu

Díky. Konečně někdo, kdo ví, o čem píše. Před dvěma lety jsem napsal o tomto datu krátkou konkrétní vzpomínku, aby ti mladší poznali tehdejší pocity teenagera. (je to sice na trochu "nečitelném", ale jinak slušném serveru.):

http://www.lacultura.cz/2014/09/21-srpen-1968/

Moc pěknýé je to Vaše psaní. Vzpomínám si, jak jsem po revoluci seděl v ostravské hale a spolu s lidmi mezi 30-50 lety poslouchali naživo Iana Andersona a Jethro Tull. Měl jsem pocit, že se život tak nějak vrátil do normálu.