Židovský humor XVI

Nauč se smát, aniž bys plakal, zní jedno staré hebrejské přísloví. A tak k jeho naplnění přináším další porci.

Abrahámův otec je vdovec a velice bohatý, ale naneštěstí vážně onemocní a pravděpodobně brzy zemře. Jeho syn Mojše, zatím svobodný, se rozhodne, že potřebuje ženu, která by si ho vzala a starala se o něj, aby nezůstal dočista sám. Vyrazí tedy do baru pro nezadané. Hned první večer se se seznámí s neuvěřitelně krásnou a chytrou dívkou jménem Rifka. Je její krásou tak očarován, že ji pozve k sobě domů: „Jsem jen úplně obyčejný chlap,“ přizná upřímně, „ale za týden nebo dva, můj drahý otec zemře a já zdědím přes 20 milionů liber.“ Rifka jeho pozvání přijme a následující den se stane jeho macechou.

Při tradičním nedělním dámském setkání v Café Raubitschek bylo tradičně vyřčeno téměř vše, opět však zůstal nevysvětlený tradiční židovský genetický paradox: Jak je možné, že všechny ty skvělé geniální děti mohly být zplozeny naprostými idioty?

Isaac byl markeťák každým coulem. Když jeho manželka Rifka zemřela, sešla se na na hřbitově celá rodina a všichni Isaacovi přátelé a poněkud zděšeně koukali na nápis na náhrobním kameni:
"Zde se leží Rifka, manželka Isaaca Levyho, MCIM, certifikovaného marketingového specialisty s červeným diplomem za postgraduální studia v marketingu a ředitele společnosti Kvalitní Marketingové Služby sro."
Isaac stál před náhrobkem a když přečetl nápis, vyhrkly mu slzy do očí.
Jeho bratr ho utěšoval:
"Já tě chápu, to je fakt nechutné. Taková laciná reklama na hrobě tvé milované."
"Ty to nechápeš," vzlykal Isaac. "Vynechali telefonní číslo!"

Izák se vrátí z dlouhé služební cesty domů a zjistí, že mu byla Sára nevěrná."Kdo to byl?" Křičí na manželku. "Bylo to ten bastard Sam?" "Ne," odpoví Sára, "Sam to nebyl." "Tak to byl ten starý idiot Abe?" "Ne, ten to rozhodně nebyl." "Pak to musel být ten prosťáček Moše." "Ne, nebyl to ani Moše." Izák zbrunátní. "Jak to? To ti žádný z mých přátel není dost dobrý?" 

"Issy, au pair nám ukradla dva ručníky."
"Opravdu?" řekl Issy bez zájmu, "to od ní nebylo hezké."
"To máš zatraceně pravdu, že ne," řekla Becky, "byly to naše nejlepší ručníky, ty z hotelu Hilton v Eilatu, kde jsme byli vloni o pesachu."

Jacob se při plavbě na své drahé jachtě dostal do potíží a volal vysílačkou o pomoc."Jaká je vaše pozice?" odpověděla posádka člunu pobřežní stráže. "Opakuji, jaká je vaše pozice?" "Moje pozice?" odpovědělo Jacob. "Velmi dobrá, myslím. Jsem marketingový ředitel středně velké právnické firmy v centru Londýna."

Nový rok jenom začal a paní Sára Blumenthal dostala předvolání na berňák. Samozřejmě že nic horšího jí nemohlo potkat...
Patřičně vystresovaná, ale připravená na všechno dorazila na berňák. Asi 120 dotaz zněl:
,, Paní Blumenthal kolik máte dětí?"
,, Mám 6 dětí. "
,, A od koho jsou děti?"
,, První dvě jsou od prvního manžela a další dvě jsou od druhého manžela. "
,, A ty dvě další?"
,, No..ty jsou moje soukromé.."

Malý Moishie Solomon jedl jablko na zadním sedadle auta.
"Aba, proč mi to jablko hnědne?"
"To je proto," začal vysvětlovat jeho otec, vysokoškolský profesor, "jakmile sníš slupku, dužina jablka se dostane do kontaktu se vzduchem, což způsobí její oxidaci, a tím změní molekulární strukturu a tím se změní i barva."
Chvíli bylo ticho. Pak se Moishie tiše zeptal: "Aba, mluvíš ještě na mně?"

"Pohlídáš mi dneska večer děti, mami?"

"Proč? Jdeš na rande?"

"Ano, vyrazím si."

"A neprozradím mi, s kým chodíš?"

"Jdu jen ven s kamarádem."

"Nechápu, proč jsi nechala svého manžela, taková partie!"

"Ale já jsem ho nenechala, mami, on nechal mě!"

"Myslím, že jsi ho nechala odejít, abys teď mohla chodit s kdekým."

"Já nechodím s kdekým. Pohlídáš mi děti nebo ne?"

"Já bych si nikdy nevyrazila s nikým, kromě tvého otce."

"Je mnoho věcí, které ty neděláš a já ano."

"Na co najednou?"

"Na nic mami. Pohlídáš mi večer děti nebo ne?"

"Zůstaneš u něj přes noc? Co by na to řekl tvůj manžel?"

"Můj bývalý manžel by na to neřekl nic. Co odešel, nikdy nespal sám!"

"Takže budeš spát u toho trouby?"

"Není to trouba."

"Když chodí s rozvedenou s dětmi, je to trouba."

"Nechci se s tebou hádat, mami. Budeš mi hlídat nebo ne?"

"Chudinky děti, taková matka."

"Jaká matka?"

"Labilní. Nedivím se, že tě manžel opustil."

"Mami, to je už příliš!"

"Prosím tě, nekřič. Taky křičíš na toho troubu?"

"Takže teď máš starost o toho troubu?"

"Aha, takže připouštíš, že je to trouba. Já to věděla hned, že je to trouba."

"Nashle, mami."

"Počkej! Nezavěšuj. V kolik mám přijít?"

"Nemusíš chodit, protože já taky nikam nejdu."

"Ale zlato, když budeš seděla doma, tak si nikoho nenajdeš!"