Ahoj Jirko Ovčáčku,

Tak ty ses dal k římským katolíkům. To je báječná zpráva, máme všichni radost, žes konečně prozřel a že se věci pohnuly správným směrem. Dovol však několik upozornění.

Máme u nás takové povídání o správně vedeném životě. Říkáme tomu Desatero Božích přikázání a dostali jsme je už kdysi dávno, kdy je Hospodin dal našemu praotci Mojžíšovi na hoře Sion. S některými nejsou žádné zásadní problémy, ctíme Boha, rodiče a světíme neděli. Jsou tam však jistá úskalí, na které Tě musím upozornit.

V Tvém případě se to týká toho osmého pravidla Desatera, které zní :"Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému". To do češtiny znamená, že by člověk neměl lhát. Jsi už nějaký ten pátek ve službách člověka, pro kterého je pravda jen zanedbatelnou veličinou. Víme, jak se snažíš přesvědčit všechny v národě, že Tvůj pán se těší velmi dobrému zdraví. My dole v podhradí co máme oči a zdravý rozum však víme, že to tak úplně není pravda, že je to spíše naopak. Vidíme mstivého starce, který klopýtá jak fyzicky, tak duševně. Už Bible - to je taková kniha, kde se lze leccos dozvědět - říká, že nelze sloužit dvěma pánům. Takže budeš mít nejspíše trochu problém, jak skloubit svou službu tomuto pánovi a současně být dobrým katolíkem, který žije v pravdě.

Budeš možná muset veřejně přiznat, že Tvé hledání již pověstného článku pana Ferdinanda Peroutky, kterým Tě pověřil onen pán, je prostě chiméra, chabý pokus o ochranu člověka, který cosi plácne a pak neumí přiznat, že prostě lhal nebo se v lepším případě spletl. Ono přiznání si chyby a její náprava je podstatou katolické nauky. 

Ten Tvůj pán také horuje pro zdanění tzv."církevních restitucí". To, jak možná víš, byl pokus napravit nehorázné křivdy v minulosti, kdy bylo církvím sebráno prakticky vše, vedle majetku i jejich nesporné dědictví, kultivované staletími. Nové pořádky (tedy úplně jiné, než ty, o kterých psaly Haló noviny, kde jsi nějakou dobu šéfredaktoroval), umožnily alespoň drobnou nápravu oněch křivd. Zkus si při své nepochybné inteligenci představit, že po mnoha letech dostaneš zpátky Tobě ukradenou věc a stát prohlásí, že z ní musíš zaplatit ještě daň. Nic moc fajnového, že?

Ale nic není ztraceno, nezoufej. Písmo zná případy, kdy se zlý a nelítostný Šavel změnil v apoštola Pavla, který svůj následný život zasvětil v pravdě a pro Krista obětoval život. Každý - pokud to myslí vážně - dostane svůj denár, ať přijde v kteroukoliv denní dobu. Nemusíš zrovna hynout či vzít na sebe kutnu a vykonat kajícnou pouť do Santiaga nebo do Medžugorje. Bohatě bude stačit, když pojmenuješ věci správným jménem, sdělíš svému pánu, že lhát se nemá a že od něj odcházíš do ústraní. Vůbec se neboj, jde to. Uleví se Ti a možná Ti lidé ono obrácení uvěří.