Projev Miloše Zemana na sjezdu komunistů v roce 2018

"Soudruzi a soudružky, především vám chci poděkovat za vaši odhodlanost a výdrž, s nimiž jste absolvovali posledních 30 let.

Nebyla to snadná doba. Po listopadu 1989, kdy jste byli odstaveni od absolutní moci, došlo v naší zemi k mnoha změnám. Já sám jsem tomu přispěl svým článkem v Technické magazínu, kde jsem vás osočil z toho, že jste naši zem přivedli tak říkajíc zugrund. Že ta čísla nebyla až tak správná a že sloužila ke zvýšení revoluční aktivity mas, věděl už váš guru Uljanov, který si také nedělal nějaké vrásky s pravdou. Koneckonců vy sami víte, že pravda a lež jsou v komunistickém pojetí účelově zaměnitelné veličiny. Nicméně - pokud můžete - přijměte mou omluvu. 

/Pauza pro frenetický potlesk/

Víte dobře, že poslední léta ve funkci věnuji neutuchající snahu vrátit naši zemi do správného směru, který se po onom nešťastném datu vychýlil. Tak třeba to prokleté Bohumínské usnesení, že s vámi nesmí moje mateřská strana spolupracovat. Jak říkám, jen idiot nemění své názory. I když se mi podařilo ČSSD politicky neutralizovat, přece jen ještě přežívá a její spojení s vámi má již svou historickou paralelu. Zatím to ještě nelze tak úplně říci, ale co takhle netříštit levicové síly a dát se dohromady? 

/pauza pro zpočátku váhavý, ale postupně sílící potlesk, přičemž se bude bedlivě sledovat, kdo vstane pro standing ovations jako první/

Máme společné přátele a společné nepřátele. Víte dobře, jak přes svůj zdravotní hendikep neúnavně navštěvuji Peking a Moskvu. Tam je nutné hledat budoucnost, vždyť přece Čína je tou zemí, kterou je třeba studovat pro její demokratické zřízení, kde každý má možnost vyjádřit svůj názor. Rusko naopak vede v "neutralizaci" nepohodlných jedinců, skrytých pod pojmem novinář. Víte dobře, co si o těch pitomcích a idiotech myslím. A naplno říkám.

/zde dlouhá pauza pro potlesk, délka bude stačit starším pro odskočení na WC/

Vím, že někteří jste zasmušilí po vašem posledním volebním výsledku. Chci vás povzbudit, tak nějak soudružsky poklepat po rameni. Vždyť právě nyní je čas vzpomenout na ty ryzí bolševické začátky, kdy malá strana změnila obrovskou zemi. Nic není nemožné. Přece vám, zkušeným harcovníkům, nemusím radit. Letos je to právě 70 let, kdy jste násilně převzali moc ve státě. Historie se neptá, jak jste to dokázali, kolik lidí jste přitom vyhnali a zabili. Gottwaldovské třísky při kácení lesa. To celonárodní nadšení při budování státu. Ten stoprocentní odpor vůči kapitalistickému Západu a příklon k zářným zítřkům na Východě. Vždyť i já jsem byl jedním z Vás, i když jste mne posléze zavrhli a vyhodili.

/opět frenetický potlesk a skandování: promiň, promiň/

Nevadí, odpouštím vám

/další potlesk ve stoje/

Nyní je čas dát se do práce. Já sám - jak dobře víte - pracuji neúnavně na navrácení těch správných pořádků. Budu do omrzení jmenovat vašeho /pardon našeho/ soudruha do čela vlády. Ty bláboly kavárenských pomatenců, že jde o morální kreaturu, je nutné přehlížet s bohorovným klidem a poukazem na jeho volební zisk. Je škoda, že nedostal o cosi více, mohli jsme tak nějak jiným směrem dosáhnout téhož, bez té křeče, že se bude muset spojit buď s vámi, nebo s mým dalším novým kamarádem Tomiem, s kterým je tak báječné si potykat a popovídat. Doba již uzrála na zcela nové tváře, ne ty, které blebtají cosi o morálce vedoucích osob. Jde o vyčpělé zboží, které už nikdo nechce. Je to chvíle i pro vás, protože lidé už tak nějak pozapomněli na vaše činy. Komu dnes cosi říká Vítězný únor, jáchymovské doly na uran, normalizace? 

/opět dlouhotrvající potlesk/.

Naším cílem je dosáhnout opětovného spojení s Východem. Nelze to udělat tak nějak přímo, máme přece ty zatracené smlouvy s EU a NATO. Tady je čas a prostor na vaši trpělivou práci. Neustále připomínat, co všechno je u nás špatně, jak se nedaří, jak jsou dělníci vykořisťováni zahraničním kapitálem a jak se propadáme stále níže a níže. To, že je to nesmysl, víme. Ale jak zní ten bonmot se stokrát opakovanou lží?

Soudruzi a soudružky, přeji vašemu sjezdu úspěch. Do čela si zvolte takové, co - stejně jako já - budou kašlat na nějaké ústavní principy, co budou říkat jakékoliv nehoráznosti, zpochybňovat naše soudy, tupit veřejnoprávní média a občas tu a tam prohodí nějaké to ostřejší slůvko, na které se tak těší tety a strejdové na náměstích, kamkoliv přijedu. Vždyť to jsou přece vaše zbraně, s kterými jste vítězili nejen v onom slavném roce 1948. 

Je čas vrátit se ke kořenům.

/Potlesk trvající dlouho a dlouho a dlouho...../