Svatá pravda. My doma hrajeme Rummy. Jde v podstatě o prachobyčejného žolíka, jen místo karet se používají malé žetony, které se ukládají do plastových pořadačů. Pravidla jsou jednoduchá a navíc si je můžete upravit jak chcete, aniž by princip hry nějak utrpěl. A adrenalinu, když vám drahá polovička zavře před nosem, je tam taky dost.

Deskovky jsou - stejně jako každý jiný obor - hlavně o praxi.

Člověk musí začít něčím primitivním a postupně se propracuje ke složitějším.

Kdysi jsme si jako jednu z prvních her koupili karetního Pána Prstenů a z těch pravidel mě málem omylo a hrát to zábava nebyla. Uložili jsme je do skříně a postupně pořizovali jiné hry. Letos jsme PP zase vytáhli a najednou to bylo úplně v pohodě a zase ho hrajeme

Ano, dá se začít rovnou od složitějších, ale pak se člověk musí připravit na trochu frustrace.

Pro nákup her vždycky doporučuju podívat se na boardgamegeek.com, kde jsou všechny hry taky hráči hodnocené z hlediska obtížnosti hraní a dostávají hodnocení X/5. Jakákoliv hra pod 2 by měla být do začátku dobrá.

Aktuálně často doporučovaná do začátku jsou Kvedlalové z Kvedliburku. Taky blízko medicíně a výrazně jednodušší než Hippocrates

My jsme tomu s manželkou postupně propadli, začali jsme jednoduššími kousky, přesně, jak píšete, částečně i kvůli menším dětem, aby pochopily pravidla, a mohly hrát s námi. Jak prcci rostou, zvyšuje se i kvalita pořizovaných her (a pochopitelně si děláme radost sami, aktuálně Euthia, což je CZ startup, svátky jsme strávili kompletací a přípravou herního materiálu, a už se těšíme, až si zahrajeme - pravidla jsou ale dost složitá na pohled, naštěstí je dost lidí, co to hráli před námi, a neváhají se o vysvětlení podělit - na YouTube třeba kanál NitHrania od kolegů z SK).

Aktuálně vlastníme cca 50 různě složitých karetních i deskových her, a jejich počet neustále stoupá, některé jsou hrané častěji (Bang, Splendor, Nemesis), na jiné jsme si ještě neudělali ani pořádně čas nastudovat pravidla (Architekti, Lords of Hellas,nebo již zmíněná Euthia), ale dělají nám radost už jen tím, že jednou, až bude ta správná chvíle..... :-)

Ty stresující zážitky popisujete tak věrohodně, že sám bych to lépe nedokázal. Nevím, jestli je možné jim předcházet nebo se jim dokonce vyhnout úplně. Myslím si, že asi ne. Proto jejich existenci beru jako fakt a zaměřil jsem se na možnosti relaxace.

Nejlépe se mi osvědčilo léčit frustraci ze hry jinou hrou. Ovšem už ne doma, ale s kamarády u piva. Ta hra se jmenuje mariáš a k tomu, abyste mohl hrát, stačí mít 32 karet a 3 spoluhráče. Žádná složitá pravidla a přitom nepřeberné množství kombinací. A železná logika. Ideální čistič mozkových závitů.

Obávám se, že se ze mne hospodský strejda nestane. Ale mariášníky mám v úctě, anžto jsem se pokoušel v dřevních dobách proniknout do tajů této hry a hanebně jsem neuspěl.

Tomáši, pamatujte, že i hádka je čas strávený společně ;-)

My se, pškně prosím, nehádáme. Jak praví Jan Werich, předkládáme jen svá stanoviska až konečně její nabydou vrchu. Dík za přečtení.

uz davno jsem dospel k nazoru, ze "toccaty a fugy" patri ve zdejsim prostoru pokazde k precteni

moc zdravim, Tome a dekuju

Jsem rád, že se Ti ti líbí, Marku.

Obávám se, že v našem manželství hraju onu zavrženíhodnou roli "odpůrkyně" já:-) Teda co se deskových her týká

Gratuluji......

Řekla bych vaší ženě, miláčku, nejsi frustrovaná? Nechtělo by to chlapa?

Myslím, že nejde o frustraci. Jde o stav permanentního odporu vůči všemu, co navrhuji (proto odpůrkyně). Vámi navrhované řešení je zbytečné, saturace je oboustranně uspokojivá.

No, třeba takové slovo pažnice existuje. Našla jsem ho v nabízeném hutním materiálu v kategorii armatury. Měl byste se ženě omluvit.

Vzhledem k humanitnímu směřování mé ženy jde tedy o zcela náhodný zásah. Ale vyřídím.

Nám na vzrušené odpoledne, nebo večer obvykle stačily žoliky, nebo Kloboučku, hop. To je také děsně nebezpečná hra, tomu bys nevěřil. Měla jsem kolikrát chuť se s ním rozvést.

Kloboučku hop je skutečně velmi vzrušující. Zásah do oka přihlížejícího může trvale změnit charakter vztahu.

Nápad to není špatný, ale doporučuji raději jiné hrátky. Z textu nabývám dojmu, že odpůrkyně začíná latentně inklinovat k vychutnávání zoufalství postiženého a žádná jí vybraná hra už pro vás nebude bezpečná. Pod záminkou péče o vaše šedé buňky mozkové se schyluje k vaší psychické likvidaci popř. je už dlážděna cesta k Hádovi. Přejděte k jiným hrátkám, popř. zaútočte nákupem hry podle vlastního výběru, jinak se z likvidace skryté stane zcela nepokrytá. Nezapomeňte, že na ČT aktuálně pouští reminiscence na devadesátky.

vychází mi z toho, že koupím domácí paintball.