Dovolím si nesouhlasit s níže uvedeným komentářem, že závodník zabil člověka. Ten člověk se zabil sám, svou vlastní vinou, tak jako při jiných úrazech. Loprais může klidně spát.

Loprais byl aktivní prvek, takže ho zabil. Ne svou vinou, ale zabil. Tady nemá cenu slovíčkařit.

I když na tom zabití nese 0 % viny, je to člověk, není to stroj. Může v klidu spát, ale s největší pravděpodobností nebude.

V animované pohádce Sobík Niko je scéna, kdy hlavní hrdina po strastiplné cestě do Santovy vesničky, kam se vypravil za svým tatínkem, nemoudře vběhne na dráhu Santovy sobí letky v době, kdy ta jde právě na přistání. Nedopadlo to dobře. Sobi to sice "vybrali" a Nikovi se jen tak tak vyhnuli, ale pochroumali saně, za své vzal i model Santy, když na něj spadla lampa a on shořel (šlo o tréninkovou jízdu těsně před začátkem Vánoc). Čili: Niko se zachoval pošetile, stejně jako onen Ital, který svojí pošetilostí způsobil sobě smrt a mnoha lidem obrovské trápení. Je to stejná šílenost, jako kdyby někdo chtěl sledovat na letišti v Ruzyni letadla nikoli na vyhlídkových valech (Kněževes, Hostivice), ale přímo na ranveji. Na zmíněném letišti něco takového možné není, na Dakaru, jak patrno, bohužel ano.

Co se pana Lopraise týče, je mi ho líto. Zkažený závod a vědomí do konce života, že zabil člověka. I když v tom byl nevině.

Co se samotné události týče, horší je, když umře okolojdoucí. Stalo se, že auto sejmulo místní. Černé, takže se nic nedělo. Když umře divák či jezdec, je to tragédie, ale ti akceptují rizika.

Organizátoři nemohou trať zabezpečit, takže je bych nevinil. Tedy, asi by mohli diváky více upozorňovat, ale na takovéto trati to neuhlídají.

Co se samotného mrtvého týče, denně umírají lidé, kteří špatně odhadli riziko. Riskování máme v krvi. Jen nejsou na kameře. Nemá cenu se rozčilovat nad jeho chováním. Není až tak nenormální, jak se zdá. Adeptů na Darwinovu cenu je mezi námi mnoho, včetně mě. Jen jsme měli větší štěstí.

Doktore, souhlasím

Ten Ital je další kandidát na Darwinovu cenu. Aleše Lopraise je mi líto, veškeré jeho úsilí přišlo vniveč kvůli jednomu hlupákovi.

Nechtěl jsem být tak příkrý, ale souhlasím. I s tou Darwinovou cenou.

Tomáši, souhlasím, že pan Loprais diváka vidět nemohl a čistě hypoteticky pokračovat v závodě po takovém neštěstí, by psychicky nikdo nezvládl. Tragédie je to jak pro rodinu, tak pro řidiče.

Mě zaráží nepoučitelnost organizátorů závodu, který má za celou svoji historii na kontě již 80 obětí.

Jste doktor. co vám říká lékařský instinkt? Je možné, aby i malé štrejchnutí od několikatunového kolosu v rychlosti nezanechalo žádnou viditelnou známku zranění na kůži?

Opravdu se mi nechce věřit, že 2-3 hodiny nikdo neviděl pomlácenýho člověka. Anebo je to jak psal pan Vitha. Loprais ho vůbec netrefil, tím pádem nevznikla žádná modřina, žádná krev, pouze zvýšený adrenalin v těle. Ale tím pádem není důvod, aby šel Loprais někam něco vysvětlovat, protože ho přece netrefil.

Jestli ho trefil, tak určitě bych do toho zatáhnul nedbalost okolí, která 2-3 ignoruje pomlácenýho člověka bez ohledu na fakt jestli nehodu nahlásil, nebo ne.

Nevím, jak se liší "lékařský instinkt" od "nelékařského", ale to asi není meritorní.

Pokud si pustíte ten šot, tak ten divák se svalil ihned po prolétnutí kamionu na zem, pak záznam končí.

Já nikde nepíšu, že na tom má pan Loprais podíl viny. Právě naopak. Ale současně uvádím, že i za těchto okolností může citlivý člověk mít do konce života šrám na duši.

No právě. Existuje záznam, ale 2- 3 hodiny po tomto "záznamu" je takto zraněný člověk mimo nemocnici (v textu článku se uvádí, že byl převážen 2-3 hodiny po úraze). U nás v ČR by důchodce (69let) po úraze, nota bene úraze po autonehodě, automaticky putoval ihned do nemocnice na pozorování. Určitě ne po dvou až třech hodinách. Jel by na rentgen, možná na sono a pak by ho na den hospitalizovali. Já sám jsem zažil několik vážných úrazů (a předpokládám že úraz z autonehody nákladním automobilem se za vážný považuje již z podstaty) a reakce na české chirurgii prakticky stejná. V článku, který sleduje předmětnou nehodu se ani neuvádí, kde se během těch 2 -3 hodin ten člověk pohyboval dál. Byl v péči? Propustili ho? Kde vůbec byl ty 2 -3 hodiny?

Já samozřejmě nepodsouvám co píšete o vině. Jen sám konstatuju buď evidentní vinu organizátorů, nebo tamních zdravotníků.

Těch informací, co se dělo ty cca 2-3 hodiny po přejetí, je bohužel málo. Já to pochopil (možná špatně) tak, že ten pán se neodebral na nějaké vyšetření/ošetření a až po těch 2-3 hodinách se mu udělalo nevolno, ujali se ho lékaři a při převozu do nemocnice dostal infarkt. Takže za mě je adept na Darwinovu cenu hned 2x (pokud to tak bylo).

Je trochu rozdíl, jestli se nehoda stane kupříkladu v Praze anebo v poušti, kde je třeba civilizace vzdálená 100 km.

Organizátoři rallye sledují hlavně závodníky a posádky, těžkou mohou na tak obrovské ploše sledovat i diváky, kteří se prostě usalaší kdekoliv po cca 400 km dlouhém úseku.

Podstatou blogu není spekulace, proč dotyčný zemřel, souvislost s kamionem pana Lopraise je však jasná. A výsledek rovněž, za který však pan Aleš Loprais nenese ani smítko viny.

S tím až tolik nesouhlasím a vracím se k úvodu svého vlákna, kde mě zaráží nepoučitelnost organizátorů. Ta historie závodu a počet obětí 80 je jasně daný. Čili organizátoři mají velký prostor ke zlepšování. Ačkoli nebezpečný, pořád je to závod vysoce prestižní pro hostitelský stát.

V textu článku se například nepíše, že Italský fanoušek vstoupil do zakázaného prostoru. Můžu tedy spekulovat ( a je to jen moje domněnka), jestli obecně v závodě Paříž - Dakar existuje vyhrazený, nebo zakázaný prostor. Na wiki se výraz zakázaný prostor neuvádí. Sám jste napsal, že organizátoři těžko mohou sledovat diváky na 400 km. Ovšem ten 400 km prostor si sami organizátoři můžou zmenšit zavedením jasných pravidel a třeba vyhrazených stanovišť pro diváky a tím pádem stanovení zakázaného prostoru mimo vyhrazená stanoviště. Stejně ti diváci stojí s mobilem na místě, takže pro organizátory snadná věc.

Samozřejmě my to tady a teď určitě nevyřešíme. Tohle je věc organizátorů jaká pravidla si stanoví a diváků jestli je budou respektovat. Ovšem nikdy nebude 100% záruka, že všichni fanoušci budou respektovat vyhrazené prostory (jako u nás v ČR). Na druhou stranu pro řidiče by to mohla být určitá satisfakce v pocitu viny (neměl tam co dělat, porušil pravidla).

Je mi líto, že závod pro A. Lopraise fakticky skončil. Měl našlápnuto na medaili.

Jen dodám, že neznám saudskoarabský zdravotní systém. Ve světle této události dodám zaplať pán Bůh.

Na Dakar se moc nedívám. Důvod jednoduchý - Nechápu, co tam mám vidět? Zvláštní soutěž. Během konání již přišlo o život zhruba 80 lidí. Včetně diváků, novinářů, jezdců. Vrcholem byl pád vrtulníku samotného zakladatele rally.

Přesto neodsuzuji> Trh poptávky existuje. Určitě se raduji z českých úspěchů- o propagaci značky ani nemluvě. Lopraise lituji, mohl navázat.Tak bude zase výčitkami vázán. Nešťastné události jsou. Na koupalištích, horách, sjezdovkách. Vypustit vodu, srovnat skály, nebo rozlámat lyže ... ?

Zní to blbě. Zřejmě to ovšem k životu patří. Riziko s neštěstím. Proč mu ovšem chodit v ústrety? Nejlépe jej čekat - za dunou, nebo v nepřehledné zatáčce. Jakkoliv šílené,. děje se. A přitom se říká, že neštěstí chodí po horách. To evidentně neplatí. Mnohdy se vynoří zcela běžně. Třeba z nížiny. Je lepší se mu prostě vyhnout ...

Miroslave, je to o vzrušení. Já jako lyžař prostě miluji, když to můžu pustit po sjezdovce Sasslong v Itálii, kde se jezdí světový pohár. Hned jako první po ránu, kdy vím, že tam ještě nikdo nemůže být, takže se soustředím jen na techniku jízdy.

Pokud jedu podruhé, už tam někdo být může a nejedu na 100%.

Nicméně vím, co se může stát a riziko u sebe a druhých minimalizuji.

Ten případ, o němž píšu, jde na vrub jedinci, který špatně vyhodnotil svou situaci. A způsobil neštěstí nejen sobě, ale i těm, kteří to vůbec nezavinili.

Pokud jsem správně zaregistroval, ten divák zemřel asi 3 hodiny po nehodě na infarkt. O tom, zda při ní také utrpěl nějaká zranění, není nikde ani zmínka.

Jinými slovy, došlo vůbec ke střetu Lopraisova vozu s oním divákem? Nebo onen divák zemřel doslova leknutím z toho, že řvoucí monstrum kolem něj proletělo v těsné blízkosti?

Já bych se na místě závodníka něčím takovým netrápil. Po říkám s plnou vážností. Bohužel pro něj mu údajně pravidla soutěže přikazují odstoupit a být k dispozici vyšetřovatelům. Což chápu.

Ale žádný šrám na duši bych si skutečně neodnášel. To nebyla chyba Aleše Lopraise.

Děkuji za reakci - dle videa se ten člověk svalil na zem, těsně po projetí kamionu, nicméně souvislost je zřejmá.

Pan Loprais samozřejmě nezavinil vůbec nic, což ostatně zmiňuji v blogu. Zůstává však ono ale. Většina lidí to bude mít stejné, když se stane nehoda, v které figurují a zemře člověk a oni na ni nemají žádný podíl viny.

Já jsem to video našel až teď, včera v BBV bylo jen video z kabiny, kde skutečně nebylo vidět nic.

Takže beru zpět svou otázku. Ke střetu zjevně došlo, a ke zranění diváka pravděpodobně také.

Nicméně v otázce pocitu viny - pokud by se to stalo na silnici, řekněme, že by v zatáčce za horizontem spal na silnici opilec a já ho přejel, není sporu o tom, že bych svůj díl viny cítil. Jako řidič musíte předpokládat, že se to může stát, ostatně tato povinnost je i v zákoně.

Ale v tomto případě se jedná o závod na uzavřené trati. Naprosto zásadní a nezbytnou podmínkou pro konání závodu je uzavření trati pro kohokoliv jiného, než jsou závodníci na trati. Jet naplno s vědomím, že mohu někoho přejet, zranit či dokonce usmrtit, nelze. A tudíž ani nelze cítit vinu za to, že se tak bohužel někdy stane. To je věc pořadatelů a těch, kteří se motají tam, kde nemají co dělat, nikoho jiného.

Možná jsem cynik se srdcem z kamene, ale tak to prostě vnímám.

Hezký den!

Ještě jednou, z mého textu jasně plyne, že pan Loprais za nic nemůže. Stran pořadatelů - pokud se jedná o Barum rallye, tam lze udělat asi všechno, při závodu v poušti, kde se jede denně několik set kilometrů, je to absolutně nemožné.

Pokud bych však - nedejbože - někdy byl u toho, že srazím člověka, i když na tom nebudu mít žádný podíl viny, zůstává doživotně šrám na duši. Což je možné u pana lopraise předpokládat.

I Vám hezký den.

Já Vám rozumím. Pochopil jsem, že Aleše Lopraise neobviňujete. Taky to nijak nerozporuji.

Na druhou stranu říkám, že na jeho místě bych si šrám na duši neodnášel, a vysvětluji, proč.

Jasně, chápu, pěkný den.

Ona je otázka, jaké "stopy" na onom Italovi zanechalo přejetí Tatrou/Pragou. Prý se mu cca 2-3 hodiny po onom incidentu udělalo špatně a když ho převáželi do nemocnice, tak dostal infarkt.

On je adept na Darwinovu cenu hned 2x... Nejdřív jde někam, kam by normálně uvažujícího člověka nenapadlo jít /se postavit/ a když ho přejede kamion, tak ani ihned nevyhledá lékařskou pomoc (aby ho alespoň prohlédli)... Bylo mu 69 let, takže kdo ví, zda to byl následek nějakých zranění, nebo "jen" infarkt vyvolaný stresem. Asi více řekne pitva...

Každopádně si vemte, že Dakar se jede v otevřené krajině, etapy mívají cca 250-700 Km a nemá to pevnou trasu (pokud někdo udělá chybu v navigaci, tak se logicky odchýlí od ideální trasy, zároveň mezi jednotlivými body můžou posádky/jezdci volit různé stopy/trasy). Tam prostě fanoušky neuhlídáte...

,,, na takovém závodě se nejedná o uzavřenou trať. Závodníci mají k dispozici jen satelitní navigaci o průjezdu a cíli. O způsobu a určení jízdy se rozhodují sami. Dá se to přirovnat mírně k orientačnímu závodu,