Hned po emigraci 1983 mě tam zlákal emigrant námořník. Měl z moře výhodu, jen se rozhlížel nad domy a hned věděl kudy se máme dát k našim mnohým cílům. Jak se neustále díval vzhůru, šlapal do výrobků psů a porážel židle před kavárnami. Za tři dny jsme od rána do večera našlapali každý den určitě dvacet kilometrů. Každý den to odnesly jedny ponožky. Před mnoha lety jsem o tom dokonce napsal článek, kam ta léta zmizela? Tomáši

Ahoj Horste, tak jsem našlapal okolo 20 km denně. Když to prokládáš zastávkami v kavárničkách u dvojky červeného, jde o celkem milou štrapáci.