Ban jsem na FB lháře Okamury (tak mu říkám vždy a všude a zcela veřejně) dostal ihned po prvním příspěvku. Taky jsem se na něco zeptal co nebyla v nějakém jeho článku pravda. Tuším nějaká zfalšovaná fotka, už si to ani nepamatuju.

Ano, to bývá běžnou praxí jedinců jež se subjektivně cítí nedotknutelnými a jedinečnými.

Konečně zcela stejný případ nastal pokud jsem, což několikráte opakuji a o čemž se můžete přesvědčit sám na odkazu: https://vodvarka.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A190416_709528_blogidnes&razeni=vlakno&strana=3

Zde autor prokázal základní neznalost postav dětské literatury, když zařadil Brouka Pytlíka ze známých Příběhů Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory mezi hrdiny knihy několika generacím známého literárního díla Českého evangelického faráře a spisovatele Jana Karafiáta, vydaného pod titulem "Broučci". A přestože byl na omyl upozorněn, výsledkem bylo v podstatě jen taktní mlčení, smazání mého příspěvku a později nic neříkající jeho diskusní příspěvek, kterým se snažil věc přejít.

Ale abych nedštil síru jen na zmíněného, podobných pochybení je zde k nalezení u řady pisálků nepřeberné množství. Jen k zamyšlení je, že se jich mnohdy dopouštějí ti, kteří navenek staví a dávají najevo svou jedinečnost a vzdělání.

Jako úsměvný bych použil případ jistého nejmenovaného, umělecky zaměřeného tvůrce, který se pomýlil v profesní dráze jisté známé osoby dělnického a údernického hnutí jejíž životopis byl tehdejším generacím žactva za dlouhých let budování socialismu vtloukán do hlav. A když byl mnou, a řadou dalších na faktický omyl upozorněn, vyřešil to lakonickým krátkým prohlášením, které znělo "Kudla, kdo si to má všechno pamatovat"