Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Já si vzpomínám na zkoušku z angličtiny, kterou mi pan profesor nakonec dal lidově za tři, ovšem s důrazným napomenutím: "Doufám, že nám nikdy nebudete dělat ostudu v anglicky mluvící zemi". :-)

Na marxismus už si moc nevzpomínám, akorát vím, že jsem si během jedné série čmáral z nudy na papír takové náhodné klikyháky a jedné mé známé se ta čmáranice tak líbila, že mi ji zarámovala. A já si tu zasklenou kresbu vzal sebou do Ameriky. Po mnoha desetiletích mi volala jedna výtvarnice, která v Marylandu pořádala výstavu amatérských pokusů, zda nemám něco k vystavení.

"Blázníš? Já se svým výtvarným talentem?"

Ale pak jsem si vzpomněl na tu kresbu a nechal jsem ji tam vystavit. Pod každý exponát měl autor na cedulku napsat jak se dílo jmenuje a za jakou cenu je ochoten ho prodat. Tak jsem tam napsal: "Marxism Leninism. $100,000"

4 0
možnosti
Foto

Tak to jsi teď velice bohatý člověk, co?;-D

2 0
možnosti
Foto

Hezké vzpomínky, Tome.;-DR^

3 0
možnosti
Foto

Jo, to jo, a bylo mi 22 let.....

1 0
možnosti
Foto

J68o72s48e20f 40B90á82r17t35a

28. 12. 2019 12:05

V roce 1968/69 jsme měli na VŠ vědecký komunismus. Jediný předmět, u kterého byla povinná účast. Na jedné přednášce vyučující prohlásil: Na minulé přednášce jsem měl 105% účast. (Do seznamu přítomných byli uvedeni Stalin, Hitler....)

Horší bylo, že pro studium na kandidáta věd jsem musel "vystudovat" VÚML, to byla podmínka. Naštěstí se zkoušky daly dělat bez učení na základě přirozené inteligence.

2 0
možnosti
Foto

Měli jste docela fajn kolektiv. ;-D

O tom VÚML vím, mnoho lidí se proto na další kariéru vykašlalo. Ale chápal jsem ty, kteří to dělali.

Pěkný den.

2 0
možnosti
Foto

R^ Smutný povzdech zkoušejícího "Michaelo, z vás by při troše píle byla vynikající studentka" je pro mě stále nepřekonaný kompliment. :-)

2 0
možnosti
Foto

To mi něco připomíná ;-D;-) Dobrý příští rok, Michaelo:-)

2 0
možnosti

D88a51v12i23d 91V68l87k

28. 12. 2019 10:02

:-)konečně lehčí téma doktoreR^

2 0
možnosti
Foto

No jo, občas musím....pěkný víkend, Vlčáku.

0 0
možnosti

S politickou ekonomií mám podobné zkušenosti - její vyučující byl mezi pedagogy z M-L katedry nejrozumnější (lze-li tento výraz ve vztahu k vyučovaným vědám použít), snažil se diskutovat a přesvědčovat. Zle mu zatápěla spolužačka, jejíž táta byl ekonomem ve Škodovce a která na každý seminář přicházela s novými poznatky, co se ve Škodovce dělá špatně:-). Kupodivu a naštěstí bez následků.

1 0
možnosti
Foto

Karma, každý jsme se snažili tím obdobím proplout. Já jsem po gymplu už nikdy nebyla v SSM, vždy jsem tvrdila, že jsem aktivní jinde, dodnes nechápu, jak to mohlo projít. :-)

2 0
možnosti
Foto

Mne by zajímalo, jak jsi byla aktivní jinde..... nechceš to napsat na blog? ;-D

0 0
možnosti
Foto

Tomáši, to jsou příhody, které paměť nevymaže a kdykoli si je bezpečně vybaví i po letech, což je moc fajn.:-)

Připojím vzpomínku na vysokoškolská studia mého bratra, který měl před jednou zkouškou velkou trému a silný pocit, že není dostatečně připravený. Ráno si před odchodem na vlak ještě rovnal u zrcadla kravatu, upravil si účes a zoufale pronesl: sice blbej, ale fešák.

Zkoušku tehdy udělal a z jeho výroku se stala naše oblíbená rodinná průpovídka.

6 0
možnosti
Foto

To je dobrá hláška.....;-D

3 0
možnosti
Foto

;-DR^V děkuju, měla bych jich pár...až jindy:) TomášiR^

2 0
možnosti

Za studí v Bratislavě jsem zažil veselých dob přehršel. Jednou jsme strávili noc u spolustudenta jehož rodiče měli kousek za Blavou vinohrad a tak jsme tam koštovali burčák a vlastně se jako spolužáči-nováčci seznamovali. Ráno nás unavené odvezl jeho otec do Blavy, ale protože neměl čas tak jen k Hlavnej stanici a odsud jsme jeli do školy v Rači přeplněnou električkou, kde seděla udělaná paní, která zabírala obě sedačky a četla Bratislavský Večerník. A kolega u něhož jsme byli nad ní pronesl "Ujčiná, keby stě veďála aký zme ustátý, tak bystě nás pustíla sadnúť."

Ujčiná se otočila zády a zakryla se novinami a my se bavili, až do té doby kdy už jsme před konečnou bylo v električke prakticky jen pár lidí, my a ona. Ale to už byl vůz skoro prázdný a tak jsme sa "my ustátý mohli posadíť". A později jsme ji ještě zahlédli v autobuse který jel ke škole, ale již jsme té náhodě pozornost nevěnovali.

A hned první hodinu jsme zasedli do učebny, když se otevřely dveře a na první hodinu toho předmětu se dostavila paní profesorka - "Ujčiná", tak by se v nás krve nedořezal a my se v tu chvíli snažili být menší, ještě menší až nejmenší a pokud možno neviditelní. Nicméně zachovala dekórum a dělala, že nikoho zde nezná.

Naštěstí se jednalo o předmět z něhož se dělal, jen zápočet a tak za nějaký čas před koncem semestru při zápočetním pohovoru mi do indexu zapsala započteno, nicméně s ústní poznámkou, že pokud by měla hodnotit chování, pak bych se spolucestujícimi kolegy patrně neprošel a že jistě vím cože za případ má na mysli.

0 0
možnosti
Foto

Připomněl jste mi příhodu, kterou jsem kdysi četl.

„Já ty nohy budu potřebovat dýl než vy“, řekl oprsklý pubertán spolucestující, která v tramvaji žádala o místo k sezení. Pak ji potkal u přijímaček.

4 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS