Karma

1/ Křehkost a zranitelnost osobních dat, relativně snadno dosažitelných téměř kýmkoliv, je vážnou věcí. Domnívám se že si to časem vynutí růst lidí a celé společnosti k vyššímu stupni zodpovědnosti a k vyšší úrovni respektu vůči nedotknutelné důstojnosti a právům lidské osoby.

2/ Velice jsem ocenil, když měla veřejnost podrobné informace o zdravotním stavu prezidenta Václava Havla. V normální svobodné demokratické společnosti je to tak správně. Ale pamatuji si také závěr života papeže Jana Pavla II. kdy celosvětová veřejnost věděla o jeho zdravotním stavu a mohla vše sledovat téměř v přímém přenosu.

3/ Je součástí osobní mravní integrity veřejné osobnosti, že při nástupu do vysoké funkce je srozuměna s tím, že nastupuje do služby obyvatelům vlastní země a má vůči nim značnou zodpovědnost (nad níž pak už stojí jenom zodpovědnost vůči vyššímu mravnímu řádu). Politik tedy v určitém smyslu přestává "patřit sám sobě". Jeho soukromí přestává být výlučně jeho osobní věcí. Což se vztahuje také například na informace o jeho zdraví. Člověk, který nepřijme princip "ztráty soukromí" (pozor týká se to přesně vymezených oblastí, nejde o absolutní ztrátu soukromí), není zralý a způsobilý, nemůže vykonávat zodpovědné funkce v demokratickém systému správy země.

Marku, skvělé doplnění. Děkuji.

Děkuji pane doktore, že jste připomněl IZIP i základní nedostatek - nezájem lékařů. Byl jsem svědkem (jsa IT člověk) a potvrdilo se to vícekrát!

Jinak velký souhlas.

Měl jsem vůči IZIPu jisté výhrady. Tento prostor je však malý, abych to zde psal.

Jen mne zajímá, k čemu teď občanovi bude znalost zdravotního stavu prezidenta nebo někoho jemu podobného. Tak to bude vědět a co. Chápal bych to před volbami, kdy by před finální debatou dvou favoritů zazněla podobná věta, jakou známe ze svatebních obřadů: "Voličům je znám zdravotní stav obou kandidátů..."

Zkuste si přečíst poslední dva odstavce, pane Kuthane. Pakliže mne kdosi zastupuje ( a tím de facto ovlivňuje můj život ), je jeho zdravotní stav věcí zásadní. Pokud kdokoli nechce, aby se o jeho zdraví veřejně diskutovalo, má možnost abdikace.

Vzpomínka - kandidát na vysokou funkci jedné země musel udržet meč a moč.

(Pane doktore, prominete ? )

Z hlediska universality nelze tomuto pravidlu nic vytknout.

Zabýval se někdo tím, jak bude působit informace o zdravotním stavu vrchního velitele vojsk vůči jiným státům? Myslím teď obecně. Někdy by taková informace mohla působit kontraproduktivně.

Cizí rozvědky znají zdravotní stav vrchního velitele lépe, než jeho lékaři.

K prvé části Vašeho článku.

Jsem řadový občan a byl jsem šokován, když jsem ke svým jmeninám dostal SMS z lékárny s přáním ke svátku a nabídkou vybraných potravinových doplňků ve slevě.

Žádné informace jsem kromě předložení E-receptu lékárně o mé osobě nesdělil!

Ano, toto mne děsí.

A vzhledem k tomu, že každý dospělý občan může jednoho krásného dne zastávat nějakou veřejnou funkci, třeba zastupitele, nebo soudce, měli by mít povinnost zveřejnit zdravotní dokumentaci všichni. Buď všichni, nebo nikdo. Kdo by neobětoval své soukromí za veřejné blaho?

Víte, co je to veřejný činitel?

Moje okolí zná můj zdravotní stav a jestli je někdo šťoura a zajímá ho moje ohnutá záda - nechť si poslouží

Byl byste stejně v pohodě, pokud byste (samozřejmě jenom teoreticky) měl pohlavní nemoc?

Pokud ovšem se jedná o schopnost zastávat jakoukoliv veřejnou funkci, tak k tomu stačí občanka, tedy právo být volen. Zveřejnění zdravotní dokumentace může být toliko dobrou vůlí kandidujícího jednotlivce.

Navíc co naděláte s tím, že se dozvíte, že daný jednotlivec trpí třeba bulímiií. Vůbec nic. Ledaže bychom podpořili návrhy SPD na přímou odvolatelnost politíků.