Tahle nebude nikdy stará, Tomáši.

Dvakrát nevstoupíš do téže řeky.

Jen bojujte dál, toho není nikdy dost, protože se to na nás valí ze všech stran. U nás komunisti ve vládě, Unie prakticky celá prolezlá komunisty, jen nám možná spíše hrozí diktatura než totalita.

Piši trochu pozdě p. Vodvářko, jsem na dovolené v Českém ráji, a ne všude je internet. Kupodivu vaše obavy z komárů s Vámi nesdílím. Spíš mám obavy z novodobých kádrováků, a že jich tu je, že ? Tím ovšem netvrdím, že mezi ně patříte i Vy.

...já tedy myslím, že pan lékař se trochu povoláním minul. KÁDROVÁK by byl dokonalý.

Tome, máme stejný myšlenky i názory.

Komunistická ideologie je jen divadlo pro jejich voliče a možná i pro některé jejich odpůrce, kteří jim to žerou i s navijákem.

Ve skutečnosti jde o koryta, která má vyvoleným soudruhum přinést vybojovaná politická moc, kterou lze proměňovat na ekonomické statky.

Jinak v tom jedou politici už od 89. roku. Komunisti vůbec neztratili svou politickou moc, přešli do jiných stran a při privatizaci si pojistili moc ekonomickou. Takže od Havlova zvolení prezidentem zpola komunistickým parlamentem jsme se dostali až k dnešní době, kdy prezidentem, premierem a predsedou senátu jsou bývalí komunisté.

Tak jestli si někdo myslíte, že tomu českému politickému marasu 30 let velí někdo jiný než komunisté, tak jste na omylu. A KSČM je jen jejich bezzubý chodý příbuzný.

Kdysi (r. 2001), mi bývalý kolega povídá

"Letos budu zase volit komunisty. Jen si musím rozmyslet, z které strany."

Tenkrát jsem se tomu hodně smála.

Než mi došlo, že měl hlubokou pravdu.

Bolševníci mají "permanentní válku" ve své DNA. A jakmile se dostanou k moci, vedou válku proti obyvatelům vlastní země.Potvrdilo se to všude. V bolševickém Rusku, pak za jeho pokračování v podobě Stalinovy hrůzovlády s desítkami milionů mrtvých, v maoistické Číně, v Kambodži za Pol-Pota. Také španělská revoluce začala po ovládnutí země okamžitě páchat teror na obyvatelstvu. Je to jejich (komunistická) stará válka a nikdy se jí nezřekli.

To jako že se dědí, když je v DNA?

https://blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A180702_669170_blogidnes&vlakno=91156418

Pane doktore, od pana Zieglera mne nepřekvapuje že ani moc neumí číst, od vás to poněkud překvapivé je.

P.S. na konci toho vlákna je i mé vyjádření včetně identifikace té dyslektické chyby kterou jste oba udělali

A věřte že skutečně vím i to kdo je to Rover nebo jaký je rozdíl mezi Junákem a YMCA skautem.

Příště až budete oba někomu radit aby si něco zjistil měli byste se nejdříve pořádně zorientovat.

Řádkům psaným ve velikém hněvu chybí nadhled a objektivita. V tomto tady vede jedna paní. Zapomněl jsem její jméno a tak jsem jí dal přezdívku "Fšechno špatně".

Nadhled a objektivita chybí lidem co lpí na názvu ale uniká jim obsah.

takže si nedokážou připustit že skautské, sokolské či trampské myšlenky šířilo mnoho lidí i bez odznáčku na klopě a v dobách kdy jim "shůry" nebylo přáno.

Nicméně jsou to "správňáci". Mají (po roce 1989) odznáček na klopě.

̈Jak podobné svazákům z 50. let.....

"Boj proti třídnímu nepříteli, nesmí nikdy ustat!"

"Boj proti komunistům nesmí nikdy ustat!"

Podobné jako vejce vejci...

Že to lidi furt ještě baví.

Asi jsem na boje příliš hloupé stvoření.

Mě nebaví bojovat.

Ale žít sama za sebe jak nejlíp umím a dělat věci tak jak nejlíp umím, to mě baví.

Máte pravdu, Jano. Ač bezvěrec, za totáče mně víc imponovalo křesťanské "láska a odpuštění, než to bolševické "boj a vítězství".

Je nutné mít stále na paměti, jak se od sebe diametrálně liší veřejné projevy komunistů v Parlamentu nebo v masových médiích, a jaká je jejich rétorika na běžných veřejných setkáních a mítincích. Je to skutečně neporovnatelné. Nebe a dudy. Na těch mítincích svých soudruhů jsou to stále titíž komunisté, kteří se jezdili učit do Moskvy, jak svým třídním nepřátelům zakroutit krkem. A demokracii používají úplně stejně, jako o ní dnes hovoří turecký prezident Erdoğan: „demokracie nás pouze doveze tam, kam chceme. A pak vystoupíme”.

A jen na úplný okraj: v devadesátých letech se pokoušel režisér Svoboda komunistickou stranu reformovat, přejmenovat a udělal z ní jakousi moderní levicovou stranu, tak, jak to proběhlo v jiných postkomunistických zemích. Ve svých snahách pohořel v okamžiku, kdy zvítězilo konzervativní Grebeníčkovo křídlo. Komunistická strana si sice přidala jedno písmenko, ale zůstala nadále stranou komunistickou, komunismus je nadále jejím cílem a nikterak se myšlenky na komunismus nevzdala. Kdyby to totiž udělala, stala by se z ní v podstatě jen krajně levicová odnož sociální demokracie a to soudruzi nemohou potřebovat. Je tedy nadále stranou extremistickou, komunistickou a tudíž nepřijatelnou.

Režizér Svoboda svou snahou o KSČ málem přišel rukou svých soudruhů o život!

Svým způsobem se obdivuji Vojtěchovi Filipovi: Přes den v parlamentu obhajuje demokracii a po večerech se svými soudruhy dumají, jak svobodným lidem zakroutit krkem!