Inu, naše testy se zpravidla líbí těm, kteří v nich uspějí. Ti ostatní v nich často hledají nedostatky. S tím těžko něco uděláme. Uznat, že prostě mé studijní předpoklady jsou slabší než ostatních, není snadné.

Ti, co uspějí, chválí že se testuje logické myšlení. Ti ostatní říkají, že se to dá vše nacvičit a že stačí zaplatit za přípravu. Nestačí! Jsou uchazeči, kteří bez jakékoliv přípravy dosáhnou 95. nebo i 100. percentil, a naopak jiní, kteří utratí za přípravu velké peníze a nepřelezou 30. percentil. 

Jistěže testy Scio nejsou ideální. Co ovšem v článku chybí, je návrh nějakého lepšího řešení. Když se hlásí na 60 míst 200 lidí, nějak se vybrat musí. A systém založený na testech typu OSP je dlouhodobě ověřený a mezinárodně široce využívaný. Ano, podobné testy začaly u americké armády, ale dnes je používají prakticky všechny vysoké školy v USA, Kanadě, Oxford, Cambridge a mnoho mnoho dalších. Třeba na Harvardu či MIT jsou jistě chytří lidé, nejspíš tedy testy SAT (americká obdoba OPS) používají proto, že zatím nic lepšího nevymysleli.

Pane Šteffle, mám tři děti - všechny ve Scio testech uspěly. Proto mám celkem dobrou zkušenost s jejich průběhem, výsledky i porovnáváním. Přesto trvám na tom, co jsem napsal. 

To, že to používají v USA či jiných zemích, mne celkem nechává chladným, jejich úroveň státního školství je úplně jinde, než byla donedávna naše / a to i za komunismu /. Je zajímavým faktem, že úroveň našeho školství klesá /jak středoškolského, tak i vysokoškolského/. Jistě to asi nebude jen Scio testy, ale o tom je právě můj článek.

Vážený pane Vodvářko,

testy Scio rozhodně nejsou "střelba". Rychlost řešení je důležitá, ale když uchazeč neví, jak příklad řešit, je mu rychlost k ničemu. Test nelze "odtipovat" (šance, že se zcela náhodně trefíte do správných odpovědí, je menší, než že vyhrajete Sportku).

Tvrdím, že Scio testy jsou nejlepším řešením v dané situaci. Na prestižní gymnázia a střední školy, resp. vysoké školy se hlásí víc dětí, než mohou přijmout. Jde tedy o to, jak pokud možno objektivně a spravedlivě z těchto dětí vybrat tu část, která zde bude studovat. Pro školy ale hraje zásadní roli i finanční a časová náročnost uspořádání přijímacích zkoušek.

Jaká je tedy varianta oproti přijímacích zkouškám Scio? Každá škola by si vytvářela vlastní testy více odpovídající řešení úloh v "životní praxi", uspořádala s každým uchazečem osobní pohovor a dala mu například zpracovat menší projekt. To je bohužel naprosto mimo časové i finanční možnosti škol.

Roli hraje i kritérium objektivity. Metoda osobního pohovoru je velmi subjektivní. To má svá pozitiva i negativa - na jednu stranu jde rozhovor víc do hloubky, na druhou stranu se v něm projevují osobní sympatie, dojmy a je i náchylnější k riziku korupce.

Co se týče stresu, pro mnoho uchazečů o studium na SŠ nebo VŠ by byl pohovor mnohem víc stresující. Jinak přijímací zkoušky budou stresující vždy prostě proto, že rozhodují o dalším studiu. K metodice testování podrobně zde: http://www.scio.cz/skoly/pz/vyhodnoceni.asp. Centralizace a standardizace přijímacích zkoušek umožňuje to, že testy jsou vytvářeny profesionálně a s využitím odborných posudků, veřejných oponentur a pretestací. To je něco, co by školy zajistit nemohly, neboť to není v jejich možnostech. Pokud máte konkrétní představu, jak by měly přijímací zkoušky vypadat, napište to sem nebo si můžeme domluvit schůzku ve společnosti Scio a vše prodiskutovat osobně. Budeme rádi, zajímají nás i kritické názory. Za společnost Scio, Štěpán Pudlák (spudlak@scio.cz)

Muj syn tyto testy absolvoval. Myslim, ze k nim mam jen tri vyhrady a jednu pozitivni vec. Nejprve ta pozitivni - jde o jisty typ standardizace, tj. testy vymysleji lide, kteri k tomu maji nejake znalosti a nejsou to testy od lidi, kteri testy pripravit neumeji, jen naskladaji nejak nejake ulohy. Toto je dulezite zejmena v pripade, ze chcete porovnavat deti, ktere psaly ruzne testy (coz se deje, nebot kazda skola ma dva terminy).

Negativni vec je ta, ze vysledek testu lze ovlivnit treninkem na stejnem typu testu. Protoze testy nejsou verejne, musi rodice zaplatit dost tezke penize za kurzy od stejne firmy pokud chteji, aby dite melo vyssi sanci, nez kdyz trenink neabsolvuji. Podotykam, ze jina priprava neni zcela ekvivalentni.

Druha negativni vec je z vlastni zkusenosti - to je ta jejich slavna metoda na srovnani vysledku testu z ruznych dnu. Kdyz totiz pripravi dva testy testy, ktere nejsou stejne obtizne, pak by bylo dite skladajici tezsi test znevyhodneno. Proto se provede prepocet podle percentilu. A v tom je kamen urazu. Tento prepocet funguje, pokud prvni i druhy den prijdou deti, ktere maji v prumeru stejnou uroven. Pokud ovsem se v prumeru deti prvni a druhy den lisi (coz muze nastat tak, ze chytre deti delaji prvni den zkousky na elitnejsi skoly, ktere SCIO nepouzivaji, a pak prijdou pouze druhy den), pak to srovnani uplne nefunguje. V nasem pripade se stalo, ze druhy den zasadnim zpusobem upravovali bodovani smerem dolu. Uprava smerem dolu muze znamenat dve veci - bud byl test lehci, nebo tento den prisly nadanejsi deti a resili test lepe, nez mene nadane deti jiny test prvni den. Zaverem - syn se na skolu se SCIO testy nedostal, nebot nechodil na jejich kurzy, na zbyvajici dve skoly bez SCIO testu se dostal, pricemz jedna z tech skol ma vyrazne vyssi renome, nez ta skola se SCIO testy.

Negativum zaverecne - skoly se vubec nehodlaji zabyvat jakymikoliv reklamacemi na vysledek SCIO testu s tim, ze hodnoceni bylo provedeno externe a oni ho nebudou menit a metode duveruji i kdyz ji nerozumi a nechapou jeji omezeni. Ne mnou zminovane skole byla pravdepodobnost prijeti v pripade delani prijimacek prvni den asi 65% a v pripade prijimacek druhy den jen asi 35%. Ani to jim neprislo divne.

SCIO testy jsem dělala, když jsem se hlásila na VŠ. Konkrétně jsem absolvovala OSP a ZSV. Vzhledem k tomu, na jakou fakultu a na jaký obor jsem se hlásila, mi ty testy přišly odpovídající. Některé otázky sice byly poněkud zavádějící, ale když jsem následně viděla vysvětlení, musela jsem s odpovědí, kterou SCIO uvádělo jako správnou, souhlasit. Jenže formulovat otázku tak, aby byla naprosto srozumitelná a aby si ji všichni vyložili stejně, je poměrně obtížné a obvykle se jedná o několika stupňový proces.

Víte, Scio testy jsem také absolvoval, a tak poněkud nechápu to Vaše přirovnání k  likvidačnímu nástroji.Tento typ testu je dle mé zkušenosti velice lehký a student potřebuje hlavně logické myšlení.Vzpomínám si také, že z cca 200 studentů nebylo přijato nějakých 8 studentů.Osobně jsem pro zrušení testů Scio pro jejich přílišnou jednoduchost, dle mého se jedná jen o jakýsi tunel na peníze, nikoli přijímací zkoušky.

Nikde netvrdím, že testy jsou kdovíjak těžké, ale jde mi právě o to, že netestují opravdové znalosti, ale rychlost rozhodování, na logiku není zvykle čas. Nevím o jaké škole mluvíte Vy, ale třeba v místě mého bydliště se na prestižní gymnázium hlásí cca 150-180 dětí, přijato je 60. Po přijetí jsou s některými výrazné problémy, protože nemají logické myšlení a při studiu jim už "střelba" nestačí. Myslím, že zkoušky na míru, pohovor apod. je daleko objektivnější.

O likvidaci mluvím právě proto, že přemýšlivé, originální typy studentů nemají při Scio většinou šanci.