Nepamatuji si, kdy naposledy se celou společností převalila taková obrovská vlna solidarity s osudem malého chlapce, kterému osud dopřál těžký začátek života. Každý, kdo má malé dítě, chápe jeho rodiče a jejich bezmoc, kterou museli zažívat od samého začátku jeho narození dnes a denně.
Díky moderním technologiím se o osudu chlapce dozvěděla řada lidí a byla založena sbírka na portálu Donio.cz, kde je možné nalézt řadu našich spoluobčanů, kteří nemají to štěstí normálně žít, Jelikož má Martínek velmi vzácné onemocnění, jež je však léčitelné a vyléčitelné, na jeho léčbu se začalo vybírat od 11.9.2023 po stokorunách, aby za 15 dní byla částka na kontě. Dárců je evidováno zhruba 215 000.
Z celého příběhu je možné vyvodit několik závěrů.
1. Ten nejdůležitější je nutno uvést na prvním místě. Češi jsou milosrdní, empatičtí a laskaví. Mají soucit se svým bližním a jsou pro to schopni něco udělat. Jako ten biblický Samaritán, který neváhá poskytnout zcela neznámému člověku v nouzi pomoc a přístřeší, aby nezemřel. A nic za to nepožaduje, naopak dá ošetřovatelům dostatek na péči o něj. Celý případ "Martínek" rezonuje s tímto příběhem z Nového zákona.
2. Přes všechny názorové rozdíly, půtky, osočování a faktické rozdělení národa a hlubokých příkopů jsme schopni se semknout a aspoň na chvíli na všechno uvedené zapomenout a pomoci. O to více, že rodinu malého Martínka neznáme. A přesto věříme. Češi jsou často uváděni jako ateistický národ, který je bezbožný, zahleděný jen do sebe. Případ malého chlapce tuto mantru vyvrací z kořenů. Protože ti, co poslali, prostě věří, že jejich pomoc nepřijde nazmar, že pomůže. A za svou pomoc nechtějí světskou slávu, plácání po ramenou, jací jsou kabrňáci. To je archetyp víry, osekané od všelijakých barokních serepetiček, její pravá podstata. A Češi v této zkoušce obstáli na výbornou.
3. Je nutné naslouchat i dalším názorům. Jestli taková sbírka má nějaký smysl. Z hlediska vyššího principu mravního samozřejmě ano. V jiné zemi, a to i v některé z evropských, by se nejspíše neuskutečnila a pokud ano, stěží by se vybrala astronomická částka. Jsou však naprosto legitimní názory ve smyslu co dále. Jistě se objeví řada podobných nemocí a je možné, že se už tolik peněz nesejde. Jsme rozvinutá země s obrovským potenciálem, kde by podobné případy měly řešit instituce k tomu určené a nikoli veřejnost, jakkoli ji to stmeluje. Jistě můžeme počítat, kolik by se toho mohlo za ty peníze pořídit pro jiné děti s hendikepem, což někteří v diskusích barvitě popsali. Společnost by však měla mít vyčleněny peníze i pro tyto případy, které se vymykají běžným nemocem. Zdroje jistě jsou, pokud by státní dohled lépe monitoroval různé "zakázky", které i v těchto dnech řeší v rámci kauzy nemocnice Na Bulovce. Případ Martínek by mohl odstartovat všeobecnou diskusi o roli státu a zdravotních pojišťoven v podobných situacích.
Dnes bychom však měli slavit. Za 15 dní se vybralo na bohulibý účel 100.000.000,- Kč. Složili jsme maturitu z lidskosti a soucitu s bližním. Můžeme být na sebe hrdí. A malému Martínkovi držet pěsti, aby to vše zvládl a mohl si jako ostatní děti v klidu hrát na pískovišti před domem.
Psáno pro www.blogosfera.cz
