Milouš na Hrádku
Archivy a televizní šoty nám poskytují možnost připomenout si to, co - řečeno slovy písně Waldemara Matušky - všechno vodnes čas. Tedy i dobu, kdy v čele všemocné strany (vláda byla na vedlejší koleji) stál jedinec, který by za běžných okolností v normálním systému s obtížemi ovládal plečku.
Při sledování jeho rétorického majstrštyku v kulturním domě v Červeném Hrádku u Plzně se vedle smíchu zjevil i nepopiratelný fakt, že v čele 15 miliónového národa stojí intelektově deficitní jedinec, který "mezi svými" plácá páté přes deváté a myslí to vážně. Vedle legendárních hlášek o kůlu v plotě, hodné holce Hance Zagorové se objevily i do té doby neuvěřitelné myšlenky, že zavřít malé dílny živnostníků byl omyl, že je třeba lidem nechat jejich hospodářství (tuhle informaci získal na svých cestách po Maďarsku) a taky třeba zjištění, že když není chleba, může za to - mezi prostým lidem - jeho strana.
Jeho blábolení vycházelo z nepopiratelného faktu, že naše hospodářství jde zugurnt, že Západ vzdor věštbám nikdy nedoženeme a že lid, který tak nadšeně ještě před 2 měsíci tleskal pod tribunou na Letné, na něj a jeho stranu...no, řekněme to slušně - kašle.
Je však třeba připomínat zas a zase, že v červenci 1989 to bylo jen něco málo více než rok, kdy ve vězení zemřel Pavel Wonka, který byl de facto umučen za své politické názory. Že se v naší zemi pohybovaly stovky či spíše tisíce příslušníků Státní bezpečnosti, kteří stále odváželi jedince k výslechům, kdy budoucí president Václav Havel dostal ve lednu 1989 trest odnětí svobody na 9 měsíců. Kdy se v továrnách stále scházeli pracující, aby všichni jednotně a s patřičným odporem posoudili pamflet "Několik vět" a dali najevo svou vůli, aby jim strana zajistila klid na práci a oni mohli zvýšit své již tak vysoké pracovní tempo.
V čele strany stál sice breptající strejda, avšak je třeba připomenout, že to byl právě on, který po nástupu tzv. normalizace byl hlavním sekerníkem režimu, který posuzoval v čele revizní komise stav bývalých členů KSČ, jestli je jejich pokání upřímné či nikoli. Jeho rozhodnutí měla nepochybně vliv na osudy tisíců a potažmo jejich rodin.
Milouš Jakeš stále žije, dle šotů je ve svém vysokém věku stále dostatečně vitální, aby jednou za rok navštívil shromáždění těch, kteří jej po listopadu 1989 zbavili členství v jeho milovaném spolku. Má vlastně štěstí. Být to dříve, tak by jej vlastní zbavili nejen členství, ale nepochybně i pohybu na svobodě a možná o cosi dříve i života. Být to jinak, tak nejspíše by se on s prohraným ideovým protivníkem tolik nepáral, nenechal by mu luxusní vilu a jistě by neměl špičkovou lékařskou péči, kterou on za svého panování svému lidu neposkytoval.
Milouš Jakeš nic nepochopil. Žije stále v zajetí svých ideologických představ o systému, který musí přece přinést jednou ráj na zem. To, že se to jemu ani jeho předchůdcům jaksi nepodařilo a že těch několik států na zeměkouli, kde se o to ještě snaží, nemají lidé co do úst, mu nevadí. Stále velebí systém, který umožnil člověku jeho intelektu vyšplhat až na nejvyšší post a přes svůj nepochybný současný životní komfort nepřestane spílat těm, kteří jej z této sinekury vyhodili.
Může však být klidný. Nic se mu nestane a nepochybně zemře v klidu, obklopen milující rodinou. Tedy způsobem, který on a jeho jeho soudruzi svým ideovým odpůrcům zhusta nedopřávali.
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
Nedávno se v médiích opět objevil článek o tom, že někteří lékaři vybírají peníze za ošetření pacienta, aniž by na to měli právo. Jako vždy, diskuse "znalců" obsahuje řadu mýtů, nepravd a dokonce i invektiv. Jako to tedy je?
Tomáš Vodvářka
Tak Lipavský je ....
Jen málokdo je nejspíše překvapen. Příznivci ANO vědí, že pro ostré slovo jeho předseda nejde daleko, nejspíše jim to i imponuje. Odpůrci to vědí taky a nejspíše i proto jsou jeho nevoliči.
Tomáš Vodvářka
Tak báťušku nám odkrouhla síájej
V choré mysli se urodí ledasco. Někdo se prohlásí Napoleonem, druhý má mozek z Pluta, třetí si je jistý, že po něm jdou. A mnoho dalších slouží buď k obveselení nebo jako subjekt vlídné lékařské péče v příslušném zařízení.
Tomáš Vodvářka
Co jiného mohl Putin dělat?
V den 2 let trvání ruské "speciální vojenské operace" jsem napsal článek, týkající se tématu.Byl jsem upozorněn, že je nutné některé čtenáře ujistit, že jde o ironii. Dnešní je bez její špetky
Tomáš Vodvářka
Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči
Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.
Tomáš Vodvářka
Radostný život v socialismu
Kolega Vlastimil Furst napsal dva podobně tématické články o "radostech" života v socialistickém Československu. Právem jsou t.č. nejčtenější, neboť názory se různí. Rád bych tu mozaiku ještě doplnil ze svého pohledu.
Tomáš Vodvářka
Danse macabre
A je to tady. Jiří Paroubek je opět na scéně. Stal se předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, jejíž zkratka ČSSD samozřejmě vůbec nic neevokuje.
Tomáš Vodvářka
Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
Tomáš Vodvářka
Od popela ke květům a ještě kousek dál
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Tomáš Vodvářka
O některých pojmech současné doby
V tomto blogu přináším některá upřesnění pojmů, jež jsou používána jak na blogu idnes, tak i na jiných fórech veřejných diskusí.
Tomáš Vodvářka
Poslanec SPD Radek Koten jako prototyp současné politické scény
Abraham Lincoln kdysi pravil, že je lepší vypadat jako pitomec, než slovním projevem tento předpoklad potvrdit. Je jisté, že tento předpoklad potvrzuje i naše současná politická scéna.
Tomáš Vodvářka
Výzva ke změně politiky české vlády vůči Israeli.
Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Israel.
Tomáš Vodvářka
Zombie nejsou jen v béčkových filmech
Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně....
Tomáš Vodvářka
Quo vadis, Česká lékařská komoro ?
Média stále přinášejí další informace, že je čím dál tím větší problém najít odpovídajícího specialistu v terénní praxi.. Zdá se, že jednou z příčin bude i organizace, původně zamýšlená jako stavovská - ČLK.
Tomáš Vodvářka
Má ještě někdo iluze o tom, co se děje v pásmu Gaza?
Média přinesla znepokojivý údaj, že pracovníci UNRWA (organizace, která se stylizuje jako pomoc pro uprchlíky v pásmu Gaza), se zúčastnili páchání zhovadilostí dne 7.10.2023. Podporující státy ukončily financování.
Tomáš Vodvářka
Dnes je den holocaustu
27. leden je celosvětově připomínán jako Den holocaustu. V tento den Rudá armáda dorazila k branám koncentračního tábora Osvětim, kde nalezla sedm tisíc přežívajících lidských bytostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 974
- Celková karma 35,66
- Průměrná čtenost 2562x