Tak prej bojuju starý války....

2. 07. 2018 21:22:02
napsal mi v reakci na jeden můj článek o komunistech čtenář. Opravdu už nejsou nebezpeční? Můžeme nad nimi mávnout rukou?

Na rozdíl od různých invektiv je tato námitka zajímavá a zaslouží si rozbor. Je opravdu komunismus jen úchylnou epizodou lidských dějin 20. století, která se už nikdy nemůže vrátit?

Při jednou úhlu pohledu má onen čtenář pravdu. Komunismus se v zemích, které byly v područí svého velkého bratra, koncem roku 1989 zhroutil a vyjma Rumunska, kde při převratu zemřely stovky lidí při brutalitě členů Securitate /obdoba naší StB/, byl konec této epochy neuvěřitelně pokojný a mírný. Což u politických převratů v dějinách bývá spíše výjimkou, většinou jsou tyto dramatické epochy provázeny násilím odcházejícího režimu a případně zastánci nových pořádků, kteří si chtějí vyrovnat účty.

Při pohledu na tehdejší Ústřední výbor KSČ, který za odvolaného Milouše Jakeše instaloval pana Karla Urbánka, přednostu železniční stanice Bojkovice, se mohlo zdát, že konec této éry bude provázen všeobecným veselím, neboť průměrné IQ soudruhů nedosahovalo ani v nejmenším jejich průměrného věku. Předpokládal se přirozený zánik této strany, protože nikdo neposlouchal jejich vyčpělé ideje, které navíc lezly všem vnímavým dávno krkem a rovněž věk zbylých členů strany sliboval úbytek přirozeným způsobem.

Nicméně se tak nestalo a dnes - po necelých 30 letech - jsou opět na koni, protože na nich záleží, jestli dostane vláda koalice ANO a ČSSD podporu či ne. Soudruzi z vedení /Kováčik, Skála, Filip - Falmer, dříve i soudružka Semelová/ bezostyšně adorují tehdejší dobu, pomlouvají současný režim, z něhož docela dobře tyjí a profitují. Jejich vystupování v médiích zvyšuje krevní tlak pamětníkům, kteří si dobře vzpomínají na hnusnou dobu přetvářky, double speaku, bití a zavírání názorových odpůrců.

Komunisté spoléhají na krátkou lidskou paměť, která fyziologicky vytěsňuje negativní zážitky a ponechává v paměti pouze to příjemné. Někteří pamětníci si z té doby pamatují jen své první lásky, mladický optimismus a to nepříjemné, špatné, co bylo spojeno s touto dobou, se rozplynulo v mlze. Pokud pozorně posloucháme současně soudruhy, tak ti selektivně hovoří o plné zaměstnanosti, sociální rovnosti, všeobecné dostupnosti vzdělání a zdravotní péče.

Pamětníci vědí své. Plná zaměstnanost byla synonymem pro všeobecnou pracovní povinnost, která však nebyla provázena usilovnou výrobní činností, ale jen setrváním na pracovišti. (kdo by také dřel, když dostávali všichni stejně, pracovití i lempli). Sociální rovnost byla zdůrazňována, avšak týkala se jen oněch pracujících, protože komunisté měli své vlastní obchody a jiné výhody. O všeobecné dostupnosti vzdělání nemohly mluvit zejména děti těch, kteří byli režimu podezřelí, děti disidentů, děti těch, kteří se veřejně netajili svou vírou atd. Zdravotní péče byla rovněž dvoukolejná, neboť soudruzi měli svůj Sanopz s volně dostupnými léky z celého světa, zatímco na skutečný proletariát zbyly jen nekvalitní preparáty z lido demo krajin.

Minulých 30 let přineslo společnosti množství věcí, které dnes považujeme za zcela samozřejmé, ale tehdy byly nemyslitelné. Opravdová svoboda slova, cestování, vyznání jsou dnes brány jako integrální součást života, kterou považujeme za natolik přirozenou, že o ní ani neuvažujeme v intencích přítomna - nepřítomna. Umí si dnes někdo představit situaci, že by dojel autem k hranici s Rakouskem a byl poslán zpět s policejní eskortou? Umí si někdo představit, že by u něj doma zazvonil policista a odebral mu cestovní pas? Provedl domovní prohlídku a zabavil jeho knihy či počítač jen proto, že třeba věří v Boha?

Tato doba a tyto atributy se nejspíše opravdu již nikdy nevrátí. I komunisté profitují z novodobých požitků, bezostyšně podnikají (čímž se stávají v intencích svého učení vykořisťovateli), akumulují kapitál (nejhorší zločin dle Marxe).

Co se však nezměnilo, jsou jejich slova o spravedlivé společnosti, kde nebude člověk člověku vlkem, kde všichni budou mít dostatek a všichni se budou mít dobře.

V celých dějinách lidstva se podobnou utopii nikdy nepodařilo nastolit a nikdy nepodaří. K realizaci tohoto stavu by bylo nutné klonovat stejný typ člověka, který bude zcela unifikovaný myšlením a potřebami. V každé společnosti jsou lidé pracovití, nadaní, s nápady a elánem při jejich realizaci. Pak jsou i tací, kterým buď není dáno, nebo mají v životě smůlu. Jsou i tací, kterým se pracovat nechce. Přinutit ty první, aby odevzdali všechno, co vydělali, k srovnání své životní úrovně s těmi druhými, lze jen hrubým násilím. Příklad Kambodže, kde podobnou "filosofii" chtěli zavést do praxe Rudí Khmérové, skončil vyvražděním zhruba třetiny populace.

Komunisté budou neustále adorovat onen systém, který se neosvědčil a který je historicky zřetelně nefunkční. Sladkými slovy a mámením budou obluzovat ty, kteří by se chtěli mít lépe bez vlastního přičinění. Budou působit na jednu ze základních lidských negativních vlastností, kterou je závist. Budou slibovat pověstné zářné zítřky, které však nikdy nenastanou. Tím jsou nebezpeční, protože pamětníci jejich vlády budou časem ubývat a jejich skutečná historie se propadne do zapomnění či bude velmi snadno relativizována. Nešťastný člověk, člověk neschopný a rovněž líný vymění vlastní svobodu za plný ešus erární šlichty s dobrým pocitem, že časem bude stejný ešus i pro bližního, který se pokoušel prožít si svůj život po svém a kterému to bylo znemožněno.

Proto je třeba neustále vést onu "starou" válku. Bojovat za to, aby komunistická ideologie byla pravdivě vykládána se všemi historickými atributy. Aby zejména mladí nepodléhali sladkým příslibům o sociální spravedlnosti, o tom, že současný systém je špatný a že je třeba jej nahradit "spravedlivějším", který nakonec způsobí ráj na zemi.

Filosof Karl Popper kdysi řekl, že kdo chce stvořit ráj na zemi, stvoří peklo. Historie komunismu mu dává za pravdu.

Nominace na Blogera roku

Autor: Tomáš Vodvářka | pondělí 2.7.2018 21:22 | karma článku: 33.63 | přečteno: 1103x

Další články blogera

Tomáš Vodvářka

Řeší katolická církev opravdové problémy?

Zachytil jsem znění pastýřského listu českých a moravských biskupů, týkající se rodiny. Zdá se, že by naši preláti měli tu a tam vyjít mezi své ovečky a pozorně naslouchat.

24.3.2019 v 16:11 | Karma článku: 26.29 | Přečteno: 863 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Špatně nebo s Klausem

Ještě si všichni pamatujeme ono úderné heslo před parlamentními volbami v roce 1998. Znělo "Doleva nebo s Klausem".

22.3.2019 v 8:01 | Karma článku: 41.26 | Přečteno: 4201 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Dvě postavy slovenských presidentských voleb

Slovensko pořád vnímáme tak trochu jako "naši" zem, takže volby hlavy státu sledujeme intenzivněji, než třeba ty rakouské. I s jejich bizarnostmi.

20.3.2019 v 6:29 | Karma článku: 35.07 | Přečteno: 2160 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Zápisky zoufalého lékaře - statistika

Každý tzv. soukromý lékař to zná. Jednou za rok, zvykle v půli března, mu v poště přistane mail, který jej vyděsí. Úřad se zkratkou ÚZIS po něm opět vyžaduje jakási data.

19.3.2019 v 8:02 | Karma článku: 42.26 | Přečteno: 3916 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Dvořák

Je opravdu jisté, že Trumpův volební štáb s Rusy nespolupracoval?

Přestože tým zvláštního vyšetřovatele FBI R. Muellera vydal 2800 obsílek, 500 příkazů k domovním prohlídkám a vyslechl půl tisícovky svědků, nedospěl po dvou letech k závěru, že by volební štáb D. Trumpa spolupracoval s Ruskem.

25.3.2019 v 8:19 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jan Bartoň

Slovensko: Malá Čaputová

Favoritka slovenských prezidentských voleb má kaňku na svém až doposud báječně čistém životopisu. Chovala se totiž podle médií podobně jako dvoutýdenní ministryně Taťána Malá.

25.3.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 751 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Fau eins, Fau zwei, ...., V4

S čím se ale potýkáme dodnes je relikt zvaný Visegrád. Ten měl skončit vstupem členských zemí do NATO, nebo nejpozději začleněním našich zemí do EU. Dnes působí jako spolek kverulantů, se kterými mají ostatní země EU jen potíže.

25.3.2019 v 7:00 | Karma článku: 8.36 | Přečteno: 293 | Diskuse

Petr Burian

Už se zase smí říkat pravda?

Anebo pořád ne? Trochu v tom tápu. Andreas Heusch, předseda správního soudu v Düsseldorfu řekl o migraci otevřeně to, co mnozí realisté tvrdí a tvrdili už před 3 roky. V minulosti jim za to byly mazány účty a roztrhán rodný list.

24.3.2019 v 14:55 | Karma článku: 40.58 | Přečteno: 1620 | Diskuse

Martin Mařák

Žluté vesty, Akt XIX

Jak jsem se zmínil výše, vláda po spektakulárním urban guerilla úspěchu ultralevicových Black Bloc a Antifa milicí z minulého víkendu konečně přitvrdila.

24.3.2019 v 10:51 | Karma článku: 10.56 | Přečteno: 419 | Diskuse
VIP
Počet článků 581 Celková karma 34.47 Průměrná čtenost 2346

Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz