Teď když máme, co jsme chtěli...

zpívalo se v jedné budovatelské písni, kterou znají ti, kteří chodili do školy před rokem 1989. Zdá se, že význam prvních 6 slov písně je universální.

Komunista Zdeněk Ondráček byl vlastní stranou navržen jako předseda sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy cosi, co by se dalo nazvat jako superpolda. Měl by předsedat těm, kteří budou kontrolovat ty, co kontrolují policisty. 

V každém demokratickém systému je tato komise důležitá, protože je jakousi bezpečnostní pojistkou proti zvůli členů GIBS, která může obrazně řečeno "zaříznout" nepohodlného policistu, který vyšetřuje zločin kohosi, kdo je momentálně v kursu. Zrovna v České republice máme shodou okolností /respektive výsledkem voleb/ v čele exekutivy jedince, u něhož si tak úplně nelze být jist, zda-li jsou jeho ruce čisté. 

Komunista Zdeněk Ondráček je jistým symbolem Palachova týdne počátkem roku 1989, kdy se účastnil potlačování svobody slova a názoru v pražských ulicích. Nejspíše dnes proklíná redaktora, který jej odchytil v uniformě příslušníka SNB, aby se vyjádřil na kameru, co si o předmětných demonstracích myslí. Vše je dostupné na internetu. I po revolučním kvasu se prosadil, je zastupitelem své strany v parlamentu a jezdí na Ruskem anektovaná území velebit okupanty. 

Je zřejmé, že jeho nominace je komunistickou provokací. I když odhlédneme od inteligenční vyprahlosti této strany, jistě by se našel mezi jejími poslanci někdo, kdo zrovna nemlátil mladé lidí na Václaváku, kdo necestuje na problematická území a kdo nepředkládá v parlamentu návrhy zákonů, které mají kriminalizovat ty, co kritizují hlavu státu. Nominace tohoto člověka je ze strany KSČM pokusným balónkem pro společnost, jestli už za pouhopouhých 28 let unese v důležité stání funkci tento symbol komunistické zvrhlosti. 

Vše je však důsledkem voleb, tedy rozhodnutím značné části občanů, že jim přestala vadit minulost. Tedy ta část jejich života, která kriminalizovala jiné názory, mlátila protestující mládež, zavírala disidenty a která je nutila k morální prostituci. 

Nastává doba, kdy budou zase v rádiu aktuální písně typu "vyhrnem si rukávy."....?

 

Autor: Tomáš Vodvářka | pondělí 4.12.2017 20:06 | karma článku: 43,77 | přečteno: 6956x
  • Další články autora

Tomáš Vodvářka

Politika jako cirkusová aréna

21.3.2024 v 12:14 | Karma: 39,86

Tomáš Vodvářka

"Poslední mohykán"?

20.3.2024 v 11:21 | Karma: 35,99

Tomáš Vodvářka

Tak Lipavský je ....

12.3.2024 v 9:02 | Karma: 38,33

Tomáš Vodvářka

Co jiného mohl Putin dělat?

27.2.2024 v 12:37 | Karma: 43,23

Tomáš Vodvářka

Radostný život v socialismu

20.2.2024 v 7:42 | Karma: 43,01

Tomáš Vodvářka

Danse macabre

17.2.2024 v 18:01 | Karma: 40,85

Tomáš Vodvářka

Dnes je den holocaustu

27.1.2024 v 7:14 | Karma: 30,33
  • Počet článků 974
  • Celková karma 35,66
  • Průměrná čtenost 2562x
Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené blogy

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám