Řekni heslo, nebo jsi synem smrti!
Jedno z nejslavnějších hesel se objevilo kdysi v jedné z prvních her největšího Čecha Járy Cimrmana Hospoda na mýtince. Tam se v chudé rodině srbského emigranta narodil bohatý hrabě Nikolič. Jeho rodiče se před synkem za svou chudobu styděli a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí jeho otec uložil celé synkovo jmění do místního peněžního ústavu pod heslem "„Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavlja u stvari pravodlivo krivudanje“, které zapomněl.
Potud klasik.
Život se však s námi nemazlí a různá hesla jsou nedílnou součástí našeho života. Nejen přístup do banky, ale i na různé další servery. Tak nějak nechápu, proč, když kupuji třeba sáčky do vysavače, musím mít k přístupu i heslo.
Zpočátku to ještě jde. Prvních pár hesel je průměrně vybavený člověk schopen vytvořit a pamatovat, nicméně s rozrůstajícím se působením v internetové bažině se vymýšlení dalších stává noční můrou. Ještě v dřevních dobách stačilo jen pár písmen - třeba vlastní jméno opačně - s rozrůstajícími se požadavky však heslo bobtná, přibývají číslice, dokonce je občas nutno použít i nějaké další znaky jako paragraf, apostrof či zavináč.
Vytvořil jsem si proto heslovník. Ten jsem časem sepsal ve Wordu do počítače a zahesloval před hackery. Po několika týdnech jsem jej potřeboval otevřít, avšak ouha! Zapomněl jsem heslo. Útrpně jsem začal vyplňovat onu potupnou kolonku "zapomněli jste heslo?" a sosal v poště, kam mi po krátkém čase nějaký dobrý muž či žena z oddělení nazvaném "sklerotičtí kunčofti" poslali nové.
Nedávno jsem však narazil na sofistikovanou verzi, kde mi byla dána šance si na zapomenuté heslo vzpomenout. Byla tam řada otázek, které - při správné odpovědi - umožní opět návrat do minulosti. Otázky však byly velmi rafinované a přivedly mne opět do úzkých.
Tak třeba:
1. Jméno Vaší první lásky. Znejistěl jsem. Moje první láska se jmenovala Martina, seděla přede mnou v první B a měla krásné vlnité blond vlasy, za které jsem ji v hodinách vlastivědy popotahoval ve snaze vydobýt si pozornost. Dát ji tam? Nebo dát další jméno z doby tanečních, kde jsem se poprvé seznámil tak říkajíc manuálně s konsistencí poprsí? Nebo té, která mne zbavila břemene panictví? Tato otázka by v budoucnu spadla do kolonky "opravdu nevím"
2: Vaše první auto. Jsem si jist, že mým prvním autem, na které jsem byl pyšný, byl Rolls-Royce Silver shadow z kolekce Matchbox. Vyměnil jsem ho s mentálně utlumeným spolužákem Kotlárem za nefunkční traktůrek na klíčový pohon. Přidal jsem mu i vlečňák, aby tolik neslzel, když jej chtěl druhý den zpět. V 15 letech jsem poprvé řídil Multicar, když jsem vezl na brigádě v areálu Nové huti Klementa Gottwalda nějaký materiál z bodu A do bodu B. První, co jsem opravdu tak nějak vlastnil, byla Škoda 105 asi z páté ruky. Považovat tento stroj za auto by bylo poněkud nadnesené, neboť spíše nejelo, než jelo. Pamatuji si ho jen proto, že se mi ho poštěstilo těsně před smrtí (tedy vozu) prodat nějakému Polákovi, kterému se podařilo za mých úpěnlivých modliteb po skončené transakci nastartovat na první pokus a odjet z parkoviště. Tedy suma sumárum, opět rozpaky, co tam vlastně dát.
3: Váš první šéf. Jelikož jsem od svého útlého mládí pracoval na brigádě ve zmíněné huti jménem dělnického presidenta, bylo by namístě uvést jeho jméno. Byl to šéf koksovací baterie, který mne dostal pod patronát. Jmenoval se Očadlík a za celé dva měsíce jsem od něj slyšel dohromady zhruba 20 slov. Upřímně řečeno, mnoho mluvit nemohl, protože měl u úst neustále přilepené hrdlo osmistupňového piva. Nebo můj první šéf v práci po nástupu do nemocnice? Na toho vzpomínám v dobrém a používat jeho jméno jako přístupový klíč? Nikdy....
Tudy cesta nevede. Nakonec jsem potupně sepsal ona hesla, přístupová jména na papírek, který jsem uložil do dobře zamčené schránky a tak vždy, když budu potřebovat koupit toner, jízdenku na vlak či třeba jen spatřit své fotky na Rajčeti, odemknu stolík a vím.
Uklidněn tímto finálním výkonem jsem zhasl lampu a odebral jsem se po schodech do ložnice za svou zákonnou chotí. Jelikož byla tma, tak jsem jemně zaklepal na dveře.
A ozvalo se: "Řekni heslo a můžeš dál".....
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
Nedávno se v médiích opět objevil článek o tom, že někteří lékaři vybírají peníze za ošetření pacienta, aniž by na to měli právo. Jako vždy, diskuse "znalců" obsahuje řadu mýtů, nepravd a dokonce i invektiv. Jako to tedy je?
Tomáš Vodvářka
Tak Lipavský je ....
Jen málokdo je nejspíše překvapen. Příznivci ANO vědí, že pro ostré slovo jeho předseda nejde daleko, nejspíše jim to i imponuje. Odpůrci to vědí taky a nejspíše i proto jsou jeho nevoliči.
Tomáš Vodvářka
Tak báťušku nám odkrouhla síájej
V choré mysli se urodí ledasco. Někdo se prohlásí Napoleonem, druhý má mozek z Pluta, třetí si je jistý, že po něm jdou. A mnoho dalších slouží buď k obveselení nebo jako subjekt vlídné lékařské péče v příslušném zařízení.
Tomáš Vodvářka
Co jiného mohl Putin dělat?
V den 2 let trvání ruské "speciální vojenské operace" jsem napsal článek, týkající se tématu.Byl jsem upozorněn, že je nutné některé čtenáře ujistit, že jde o ironii. Dnešní je bez její špetky
Tomáš Vodvářka
Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči
Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.
Tomáš Vodvářka
Radostný život v socialismu
Kolega Vlastimil Furst napsal dva podobně tématické články o "radostech" života v socialistickém Československu. Právem jsou t.č. nejčtenější, neboť názory se různí. Rád bych tu mozaiku ještě doplnil ze svého pohledu.
Tomáš Vodvářka
Danse macabre
A je to tady. Jiří Paroubek je opět na scéně. Stal se předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, jejíž zkratka ČSSD samozřejmě vůbec nic neevokuje.
Tomáš Vodvářka
Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
Tomáš Vodvářka
Od popela ke květům a ještě kousek dál
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Tomáš Vodvářka
O některých pojmech současné doby
V tomto blogu přináším některá upřesnění pojmů, jež jsou používána jak na blogu idnes, tak i na jiných fórech veřejných diskusí.
Tomáš Vodvářka
Poslanec SPD Radek Koten jako prototyp současné politické scény
Abraham Lincoln kdysi pravil, že je lepší vypadat jako pitomec, než slovním projevem tento předpoklad potvrdit. Je jisté, že tento předpoklad potvrzuje i naše současná politická scéna.
Tomáš Vodvářka
Výzva ke změně politiky české vlády vůči Israeli.
Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Israel.
Tomáš Vodvářka
Zombie nejsou jen v béčkových filmech
Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně....
Tomáš Vodvářka
Quo vadis, Česká lékařská komoro ?
Média stále přinášejí další informace, že je čím dál tím větší problém najít odpovídajícího specialistu v terénní praxi.. Zdá se, že jednou z příčin bude i organizace, původně zamýšlená jako stavovská - ČLK.
Tomáš Vodvářka
Má ještě někdo iluze o tom, co se děje v pásmu Gaza?
Média přinesla znepokojivý údaj, že pracovníci UNRWA (organizace, která se stylizuje jako pomoc pro uprchlíky v pásmu Gaza), se zúčastnili páchání zhovadilostí dne 7.10.2023. Podporující státy ukončily financování.
Tomáš Vodvářka
Dnes je den holocaustu
27. leden je celosvětově připomínán jako Den holocaustu. V tento den Rudá armáda dorazila k branám koncentračního tábora Osvětim, kde nalezla sedm tisíc přežívajících lidských bytostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 974
- Celková karma 35,65
- Průměrná čtenost 2562x