Tomáš Halík je nepřítelem státu
Poslední článek byl zveřejněn dne 9.7.2017 autora Oty Jurnečky s názvem "Pojďme navštívit Halíka". Autor se pozastavuje nad tím, že Tomáš Halík ve své promluvě litoval okamžiku, kdy si pozdě povšiml při podávání svatého přijímání, že jeden muž má na klopě známou placku Hnutí proti islámu. Co přesně řekl, uvádím v citaci:
"Před rokem tady jeden muž středního věku přicházel ke svatému přijímání; až v poslední chvíli jsem si všiml, že má na klopě placku s přeškrtnutým minaretem „Islám tady nechceme“ – hlásí se tím k hnutí pana Konvičky, Okamury a těchto lidí. Kdybych si toho včas všiml, svaté přijímání bych mu nepodal, protože není možné, aby ti, kteří se hlásí k ideologii nenávisti, přistupovali ke stolu Páně. My jsme dlouho měli velkou potíž, až do slov papeže Františka, abychom našli místo u stolu Páně pro ty, kteří jsou ve velmi komplikovaných životních situacích. A papež říká: Buďme milosrdní. Ale není možné, aby ke stolu Páně přicházeli ti, kteří budou veřejně se hlásit k nenávisti, ať už to bude Haken-Kreuz, nenávisti rasové, ať to bude rudá hvězda, nenávist sociální, ať to bude tato nenávist kulturní a náboženská. Ať to budou tito lidé, kteří proti slovu Kristovu na nenávist odpovídají nenávistí.
Je třeba říct ne jakémukoli fanatismu – a zejména fanatismu, který zneužívá náboženské symboly. Ale není možné rozšiřovat nenávist vůči bratřím a sestrám, s nimiž nás spojuje stejné abrahámovské dědictví a z nichž mnozí cítí stejný odpor vůči násilí a zneužívání náboženství ve jménu násilí. To nám stále připomíná papež František – a je třeba, aby všichni hlasatelé evangelia toto měli na mysli a nebáli se učit věci nepopulární".
Autor pan Jurnečka však citoval pouze dvě první věty, čímž značně zkreslil vyznění celého prohlášení. Sám připouští, že není příliš vzdělán v kanonickém právu. Přesto dále rozvíjí svou verzi, že de facto každý má nárok přijít ke stolu Páně a v posledním odstavci již nenechává na Halíkovi suchou nit.
Nejprve k onomu kanonickému právu. Svaté přijímání je vrcholným aktem katolíka, který v podobě hostie přijímá do svého srdce Boha. Jde o jednu z nejcennějších svátostí, neboť v okamžiku přijetí by měl být člověk zcela čistý, bez hříchu, Bohu nejblíže. Pokud křesťan, obtížen těžkým hříchem, přistupuje ke stolu Páně, pak se to nazývá svatokrádeží, což je rovněž těžký hřích. Člověk, který se veřejně hlásí k hnutí, podporující nenávist k jinému člověku, Božímu tvoru - ať je to jeho bratr, soused či třeba muslim nebo hinduista - nemá v tomto případě u přijímání co dělat. Jedním z důvodů je i to, že Bůh je jen jeden, tedy nikoli nějaký speciální Bůh pro křesťany, jiný pro muslimy a jiný třeba pro Bahá-í.
Kněz má právo v tomto případě hostii nepodat, stejně jako má právo v jiném případě odmítnout rozhřešení u zpovědi, odmítnout pokřtít dítě či sezdat pár. Kněz není automatem udělování svátostí, naopak, je svým způsobem za jejich udělení odpovědný. Jistě - do srdce člověka nevidí a pokud je vystaven omylu, nese důsledky ten, kdo jej v omyl uvedl. Tolik k onomu mylnému výkladu v článku pana Jurnečky.
Není mi známo, že by Tomáš Halík zakládal politickou stranu či hnutí. Rovněž není známo, že by kandidoval na jakoukoli světskou funkci v našem státě. Jeho význam pro mimocírkevní děje je zcela nepatrný.Tomáš Halík je prezidentem Křesťanské akademie, nositelem prestižní Templetonovy ceny a poměrně nedávno i laureátem ceny o nejlepší světovou teologickou knihu roku /"Chci, abys byl"/. Je osobou ve světě ctěnou, vítanou a nepřehlédnutelnou.
Tomáš Halík je však naší společností brán jednou jako belzebub, podruhé jako islamofil, jindy zase jako představitel temných sil, které ovládají náš svět. Jen málokdo z jeho kritiků přečetl nějakou jeho knížku, která přesněji odhaluje jeho názory a postoje k životu. Málokdo jej slyšel kázat v kostele Nejsv. Salvátora v Praze, kde tzv. studentské mše v neděli večer jsou nabity mladými posluchači. Tomáš Halík je představitelem té části církve, která se od dogmat obrací k opravdovému evangeliu, tedy radostné zvěsti. Nevadí mu jinověrci, nevadí mu homosexuálové, za což je nesnášen i jistými církevními kruhy, které lpějí na "staletých tradicích", jež se však ukazují jako prázdná skořápka s obsahem, který již málokoho osloví.
Mám pocit, že ony dehonestující články jsou mnohdy vedeny snahou překřičet někoho, o kom tak v skrytu duše víme, že má pravdu, ale v rámci všeobecného mainstreamu není žádoucí o něm hovořit pozitivně. Na jeho úspěchy v zahraničí kašleme, jeho ocenění je zlehčováno či tupeno, jeho slova jsou zkreslována a překrucována /či jenom nedořečena, jak cituji výše/ Naopak - je to výborný cíl té části společnosti, která musí za každou cenu nacházet nepřítele, vůči němuž je nutné se vymezit. Ti starší to dobře pamatují z dob socialismu, kdy existence nepřítele /třídního, toho za ostnatými dráty za Šumavou či dokonce i ročního období/ byla raison d´etre tehdejšího státu.
Netvrdím, že Tomáš Halík nemůže vyvolávat rozpory, naopak každý člověk veřejně činný nepochybně vyvolává souhlasné či nesouhlasné názory, což je nutnou podmínkou společenské diskuse. Co mi vadí, je kydání špíny a vymýšlení nesmyslů u člověka, který je svým způsobem prorokem, tradičně neuznávaným ve své vlastní zemi.
Tomáš Vodvářka
Vůle ke smyslu
Předpokládám, že se na mně nebude slovutný psychiatr Viktor. E. Frankl hněvat za vypůjčený název jeho knihy. Psal o extrémních podmínkách v koncentráku za války. Měl jsem však možnost zažít vůli ke smyslu v současné době
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biskupové se distancovali od Zemanovy akce v Arcibiskupském paláci
Pražský arcibiskup Jan Graubner se distancoval od akce, při které byla minulý týden v...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“
Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci...
Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí
Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly...
Rodinný dům v obci Zábrdí, okres Liberec
Osečná - Zábrdí, okres Liberec
2 700 000 Kč
- Počet článků 975
- Celková karma 35,50
- Průměrná čtenost 2559x