Budu volit komunisty

sdělil mi v diskusi jeden kolega zde na blogu. Oproti jiným, kteří  zde na blogu jen adorují bolševismus, však stojí jeho názory za přečtení. Dle mého jsou myšleny poctivě a zaslouží komentář.

Z uvedených příspěvků je patrné, že zmíněný pán, který hodlá volit komunisty, se vyučil černému řemeslu /tedy horníkem/, posléze byl nucen hledat si jinou práci /malá nebo žádná hornická renta? /, což v jeho věku již bylo pro něj silně problematické - uvádí, že byl věkově diskriminován, rok byl na podpoře a poté již od státu nedostával nic. Nejspíše bydlí na vesnici, kde za doby komunismu byla "občanská vybavenost"- jmenovitě různé obchody, jednou týdně dojížděl řezník atd. Ve vsi bylo prosperující družstvo, v němž pracovaly zhruba 3/4 obyvatel, obec měla taneční sál a pravidelné autobusové spojení. Dnes z toho není nic, mladí ze vsi utíkají. Uvádí, že dnešní zaměstnavatelé jsou otrokáři, vyhazují nepohodlné zaměstnance, neplatí jim včas či vůbec za jejich práci a on sám se již několikrát soudil o nevyplacenou mzdu. Uvádí, že byl svědkem krachu podniku, v němž pracoval a to ze dne na den, takže byl schopen jen vyprázdnit svou skříňku. 

Píše, že v socialismu nezažil ve svém okolí ani na sobě perzekuci za názory, které srdnatě sděloval na schůzích ROH. Uvádí, že se žádnému z jeho dělnických přátel nestalo, aby byl za své politické postoje pronásledován. Vadí mu rovněž vzrůst násilné trestné činnosti / namátkou vylovený rybník, pokácený les a zcizené kanálové mříže /. Stýská si, že za socialismu měl své "právo na práci". 

Vše uvedené jej vede k tomu, že v nadcházejících volbách odevzdá svůj hlas komunistické straně, která jej jako jediná chápe.

Bylo by možné paušálně odmítnout jeho názory, nicméně mám z jeho projevu pocit, že své stanovisko myslí docela poctivě a proto se pokusím o komentář.

Právo na práci za socialismu bylo jedním z nosných ideí tehdejší společnosti / a nejspíše bude i v dalších opakováních při pokusech o restauraci komunistického zřízení /. Ono právo na práci bylo však provázeno současně i pracovní povinností a lidé, kteří nebyli schopni prokázat své příjmy, byli trestáni paragrafem za příživnictví. Proklamovaná práce byla mnohdy jen předstíráním činnosti, případně činností zcela bezúčelnou ve smyslu staveb Hladových zdí. Jelikož byla placena tak jak byla /tedy s minimálním ohledem na její význam a přínos/, měl každý v měsíčním béžovém sáčku zhruba stejně, vyjma preferovaných profesí /kupř. horník/, kde byly odměny za práci nadstandardní /jistě oprávněně/, ovšem za cenu úplného vytěžení lidské bytosti, která zmírala podstatně dříve než zbytek populace a zcela zdevastovaná. 

Věková diskriminace je skutečností dnešní doby. Je však mnohdy dána tím, že jedinec tohoto věku má jen úzkou specializaci, případně žádnou a v systému kapitalismu si podobného člověka žádný podnikatel nevezme do práce, aby jej živil bez ohledu na to, že mu pracovník nic nepřinese. Tento systém se ve společnosti za staletí osvědčil jako jediný, který přináší prosperitu jak podnikateli, tak i jeho zaměstnancům. Představu, že si každý své místo "vysedí" až do penze, je nutné opustit a naučit se být aspoň trochu flexibilní. Ona nepružnost v nových podmínkách a tím pádem diskriminace věkem je důsledkem již zmíněného "práva na práci", tolik zažraným pod kůži hlavně u našich pamětníků.

Zmiňované prosperující JZD, které dle diskutujícího zkrachovalo, nebylo nejspíše tak úžasně výkonné, jak se mu zdálo. Pokud by opravdu bylo založena na rentabilitě vkladu a výnosu, fungovalo by dodnes. Důvody zániku družstev byly různé, často šlo o krádeže či neschopné ředitele, kteří pracovali jaksi "postaru" s vědomím, že krach podniku je v socialismu věcí neznámou a nemožnou. Pokud je v čele dnešních družstev či statků člověk, který své práci rozumí, vesnice vypadají velmi podobně,asi jako ty, které míjíme na našich cestách po Rakousku. Mizení malých obchodů ve vsích má mnoho příčin, největší z nich je to, že dnes drtivá část obyvatel jede jednou za týden na velký nákup do města svým autem, kde si zaobstará vše, co potřebuje a co malý krámek na vsi nemůže poskytnout. 

Pan diskutující uvádí, že nikdy nezažil perzekuci dělníka za jeho názory. To bylo jistě možné, pokud se pohyboval jen v rámci oficiálních sdělovacích prostředků, které zpravidla neinformovaly o zásahu StB či SNB u těch, kterým k životu nestačila ona zmíněná občanská vybavenost. Nepotřeboval ke svému životnímu růstu své spisovatele, hudebníky či přednášky. Dodnes nejspíše nechápe, že někdo cítí potřebu svobodně vyznávat svou víru a své názory a současně si přeje, aby za uvedené nebyl trestán, jak tomu běžně bývalo. 

Vadí mu rovněž zvýšená zločinnost. Jistě, pokud byl stát prošpikován fízly a na každém rohu stála uniforma, bylo nepochybně obtížnější provádět tzv."pouliční kriminalitu". Přesto by byl možná udiven počtem trestů za "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví", což byla mnohdy jediná cesta, jak přijít k nedostatkovým cihlám či hurdiskám při stavbě domu. Ony tresty byly navíc citelné, mnohdy na úrovni vraždy. Dnešní doba poskytuje mnohem více svobody, což si někteří vykládají po svém. To však není vina oné svobody. Je zajímavou skutečností, že ani 40 let výchovy socialistického občana - tedy zhruba dvou generací - nezanechalo v lidech nic z proklamované morálky budovatele komunismu. Že ihned po pádu režimu se objevilo velké množství zlodějů a podvodníků. Že by někde soudruzi udělali chybu?

Pan diskutující rovněž nejspíše neví, že značné množství pohlavárů předlistopadové komunistické strany patří dnes mezi kované kapitalisty /namátkou pan - dříve soudruh - Ulčák/. I ti co sedí za tuto stranu v Parlamentu ČR, mají své podniky, kde - navzdory proklamovaným tezím o ideálu beztřídní společnosti - vykořisťují své zaměstnance a akumulují hnusný kapitál. Že přinejmenším některým z nich se stále stýská po době, kdy mohli určovat a nařizovat, rovněž trestat a zavírat. Chodí lkát nad hroby masových vrahů. Adorují systémy a země, kde by z našich občanů nechtěl žít vůbec nikdo. 

Karl Popper kdysi řekl, že kdo chce stvořit ráj na zemi, stvoří peklo. Všechny pokusy o pozemské uskutečnění proklamovaného ráje na konci zářných zítřků končily genocidami, ožebračením přeživších a destrukcí staletími prověřených struktur společnosti. Nikdy v žádném systému není absolutní spravedlnost ani rovnost mezi lidmi. Ty vyspělé země to vědí a snaží se minimalizovat důsledky této skutečnosti. Ty nevyspělé /mezi které řadím i naši zem/ neustále proklamují a slibují společenskou nivelizaci s vědomím, že je to sice nesplnitelné, ale politicky korektní a dobře poslouchatelné. 

Že v tom hrají prim naši komunisté, je pochopitelné. Dobře se to poslouchá a nejspíše právě proto pan diskutující hodí svůj hlas do urny právě jim. Má na to plné právo. Jen se bojím, že pokud by někdy - nedej Bůh - se onen čas jejich nadvlády vrátil - by pan diskutující stejně nostalgicky vzpomínal na dnešní sice nedokonalou, ale přece jen svobodnou dobu.