Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobro a zlo v nás

30. 07. 2016 10:43:43
Tyto dvě krajní polohy jsou nepochybně obsaženy v každém jedinci a celý život je de facto jejich soubojem.

Malé dítě v rodině v okamžiku, kdy začíná chápat okolí, má ony dvě krajní polohy naprosto přesně definované. Pohádky jej v tomto duálním světě jenom utvrzují. Na jedné straně statečný princ a na druhé drak či černokněžník. Krásná princezna proti intrikářské čarodějnici. V pohádkách je zlo vždy dobrem poraženo a dítě zklidněno usíná.

Posléze při dospívání jedinec s údivem zjišťuje, že se v hloubi jeho nitra objevují temné stránky, o nichž tak úplně neví, kde se objevily. I rodiče - zpočátku symbol dokonalosti a jistoty v doposud nepoznaném světě - se začínají jevit rovněž rozpolceně, se svými dobrými i špatnými stránkami. Zjišťuje, že je sice schopen velkých činů až na samou hranici sebeobětování, současně však umí provést i cosi, za co se v hloubi duše stydí a o čem ví, že není vůbec správné.

Už Písmo nám poskytuje mnoho příkladů, že se tak děje od prvopočátků dějin. Abrahám, člověk spravedlivý a praotec všech Židů, od sebe odežene svou druhou manželku Hagar i se synem Ismailem, David nechá kvůli chtíči ke krásné Betsabé zabít jejího manžela Uriáše. Šavel, pronásleduje v první fázi svého veřejného života křesťany, aby po prozření pro Krista jako apoštol Pavel zemřel. Všichni jmenovaní přes své poklesky svým způsobem plní svá poslání a jejich skutky jsou pro křesťany poučením a jsou čteny při bohoslužbách. Jinak řečeno - i tito mravní velikáni měli své temné stránky.

I moderní doba zná podobné přemety. Kupříkladu Josef Mengele, nacistická zrůda z Osvětimi, byl jako voják velmi statečný a na frontě nasadil svůj život, aby vysvobodil vojáky z hořícího tanku. Heinrich Himmler byl ještě ve dvacátých letech 20. století hluboce věřícím katolíkem. V svém deníku napsal: "Budu vždy milovat Boha a modlit se k němu. Bůh mi bude nadále nápomocen ve všech mých pochybnostech". Říká se, že velitel koncentračního tábora Osvětim Rudolf Hoess před svou popravou upřímně a hluboce litoval svých činů /dlouho nebyl nikdo, kdo by jej vyzpovídal, to jen na okraj/.

Rozličné ideologie slibují, že po konečném vítězství zavedou ideální spravedlivou společnost. Katolická nauka říká, že ráj nastane až po skončení věků, nikoli během nich. Zdá se, že dějiny ji dávají za pravdu, neboť každý pokus o nastolení úplné světské spravedlnosti končí tragédií, většinou vyhlazováním těch, kteří nejsou "naši". Karl Popper říká, že kdo chce nastolit nebe na Zemi, stvoří peklo. Tento proces provází lidstvo od nepaměti a počátek 21. století není výjimkou.

Letos tomu bude 45 let od jednoho z nejznámějších psychologických pokusů. Americký psycholog Phillip Zimbardo připravil experiment, který je dnes znám pod názvem Stanfordský vězeňský pokus. Rozdělil 24 zcela normálních a vzdělaných mladých lidí do dvou skupin na vězně a dozorce. Byly dány předem stanovené podmínky, za kterých budou obě skupiny koexistovat. Nesmělo být použito fysické násilí. Po 5 dnech byl experiment přerušen a to vzrůstající brutalitu "dozorců", psychický kolaps jednoho z "vězňů" i pro vzpouru. Pozorovatelé byli šokováni, jak rychle došlo u psychicky vyrovnaných mladých studentů ke zhroucení základní etické výbavy.

Zdá se, že za jistých okolností se z každého člověka může stát bestie a záleží jen na okolních podmínkách. Jedinou možností, jak čelit zlu v sobě, je nenechat jej do sebe vůbec vniknout. Současná doba je plná nenávisti vůči všemu odlišnému /rasa, náboženství, filosofické zaměření/ a člověk málo imunní se snadno nakazí zlem, které vytěsní jeho dobré stránky. Naopak je třeba hledat okolo sebe ony pozitivní příklady, jakkoli se zdají být nevýznamné a na první pohled směšné. Přemožením zla ve vlastním nitru nakonec převládnou ty dobré stránky každé lidské bytosti.

Autor: Tomáš Vodvářka | sobota 30.7.2016 10:43 | karma článku: 23.69 | přečteno: 473x

Další články blogera

Tomáš Vodvářka

Krásní lidé

Dne 17.11.2017 uvedla Česká televize v přímém přenosu předávání cen Paměti národa. Kdo se díval, spatřil skutečnou elitu národa.

18.11.2017 v 7:03 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 942 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Hlavní odkaz listopadu 1989

28 let je z historického hlediska velmi krátká doba. Stačí však natolik, aby u mnoha lidí vyvolala amnézii na onu hektickou dobu, která změnila náš svět.

16.11.2017 v 17:19 | Karma článku: 27.08 | Přečteno: 682 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Chvála šuplení

Každý šuplí, já-ty-on-ona-ono-my-vy-oni-ony. Kdo si myslí, že nikdy, pak se mýlí, kdo na tom trvá, tak o hodně přišel a neví, co je život.

16.11.2017 v 11:02 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 344 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Skotskem mílí za mílí

V době sychrava a sloty za oknem jest záhodno probírati se archívem a nechat svou paměť plynout časem létem minulým.

12.11.2017 v 8:40 | Karma článku: 23.96 | Přečteno: 453 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

K neudělení prezidentské milosti

Pátého ledna 2017 jsem na svém blogu psal o případu izraelského vojáka Elora Azarii, který zastřelil již zpacifikovaného teroristu. Ten se krátce předtím pokusil zavraždit jiného příslušníka Obranného vojska Izraele (IDF).

20.11.2017 v 17:30 | Karma článku: 5.45 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jan Dvořák

Veřejnoprávní šupáci, aneb 200 x V. Filip

Těmi šupáky útrpně míním chudou Českou televizi, která je zřejmě finančně úplně na dně a rozprodává už i přenosovou techniku.

20.11.2017 v 17:13 | Karma článku: 16.63 | Přečteno: 306 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze bestselleru „Elita“ od Kiery Cassové

Kiera Cassová napsala trilogii „Selekce“. Tak se jmenuje královská soutěž, ve které se jedna z 35 dívek stane princeznou Illejského království. II. díl, který se jmenuje „Elita“, nám přiblíží soutěž mezi posledními 6 dívkami...

20.11.2017 v 16:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Slušní proti slušným?

Nebo také různí neslušní, poslušní či neposlušní. Říká se, že většina lidí je slušných. Také se předpokládá, že mlčící většina jsou ti slušní.

20.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 321 | Diskuse

Václav Vít

Soudruzi dříve a dnes.

Časy se mění a komunisté s nimi, aspoň na první pohled. Takový pan Vojta Filip dnes pronáší úvahy, za které by se před lety nemusela stydět ani Svobodná Evropa.

20.11.2017 v 15:38 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 439 | Diskuse
VIP
Počet článků 387 Celková karma 32.73 Průměrná čtenost 2201

Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.