Výborně napsáno, Tomáši.

Děkuji Romane....doufám, že u Vás vše OK.

Zmínka pana Sedmíka níže, o "paralelních strukturách" mi připomněla jednu důležitou věc z doby normalizace, která se přímo týká tématu blogu o ztracené generaci.

Bylo možné žít velmi dobře a plnohodnotně v "polooficiálních" církevních komunitách, kde se lidé vzdělávali, měli také morální a duchovní formaci, informace ze zahraničí, přímé zprávy z církevního světa ze svobodných zemí. Bylo to náročné, hrozilo kdykoliv zatčení a vězení, ale byl to naplněný život. Rozhodně to nebyla ztracená generace, přestože mnozí z těchto lidí zdánlivě navenek, ve vztahu k oficiální "abnormalizované" společnosti, jakoby byli ztracenou generací, měli značně omezené šance na uplatnění, nemohli například vykonávat práci odpovídající jejich původnímu občanskému vzdělání a profesní erudici, (atd.)

Přirozeně, Marku, že existovaly paralelní struktury (existují v každé totalitě, dokonce jsem přesvědčen, že jsou i v Severní Korei). Znal jsem některé lidi, kteří dělali semináře, některé tajně vysvěcené kněze, kteří jako vedoucí "pionýrských" táborů měli celých 14 dní na to, aby dětem dali nějaký mravní základ atd.

Jde mi o globální pojetí.

To, o čem nyní píšeme, byly - bohužel - jen ony ostrůvky pozitivní deviace. Hodně lidí, jistě značná většina, měla na dobu podobný názor, jak zde prezentuje již mnoho let pan Hermánek.

Titulek sedí

Ty možnosti a promrhaný talent už se nevrátí.

A my můžeme jen doufat, že se nevrátí ani ten režim...

Díky Jene a doufám v totéž

Pane Vodvarko, Vas blog sem cetl 3x a musim Vam rici, ze je to to nejlepsi a nejlidstejsi vyjadreni te doby a pocitu. Omlouvam se, ze nediskutuji ale ziji v jinem casovem pasmu a tak mi vlstne vyhovuje ono povestne (+) ci (-). Vam jeste jednou dekuji za clanek a pochopitelne karma.

děkuji.

Na srovnání úrovně špičkových článků v roce 1968 a 1989/90 je patrné, jak později chyběla elita vzdělaná za první republiky, z velké části emigrovala či zemřela.

A na co byl bývalému režimu např. prof. Engliš, který uměl hlásat jen buržoazní ekonomii? Prostě všichni ti, které označujete za vzdělanou elitu, se stali zbytečnými lidmi. A to přitom nemluvím vůbec o tom, že elita za první republiky byla vzdělávána především v tom, že s kapitalismem je do budoucnosti amen.

Nemalý počet lidí dokázal vytvářel paralelní struktury, utajené či tolerované režimem, a něco smysluplného spolu dělat, sdílet a rozšiřovat informace atd. Režimní cenzura nebyla zcela neprostupná. Byl zážitek např. přečíst si během dne díl Solženicynova Souostroví Gulag, kratší věci se opisovaly.

Máte pravdu. Ale šlo o ojedinělé události a místa. Píšu o většinovém pojetí doby většinou obyvatel.

Nevim, ztracenou generaci bych to nenazyval.

Spis dobou.

Vetsina normalnich normalizovanych lidi se snazila nejak prezit.

Ovsem byli tu i takovi, kteri dokazali te situace vyuzit pro seb. A to za kazdou cenu. Nahlasim souseda, ze posloucha svobodnou evropu, nahlasim kolegu, ze souhlasi s chartou. a zavolam policajty do hospody, ze se tam vedou protistatni reci.

jednoho takoveho, co se takto dokazal postarat o rodinu tady mame. A navic se za to vubec nestydi.

Vy sebe počítáte mezi normalizované, s dodatkem normálně Inu, budiž. Leccos by to mohlo, a nejen u Vás, vysvětlovat

Žil jsem v té době a ztracený se necítím. Tu cestu si vybrali občané sami po zkušenostech s první republikou a především na základě zrady Anglie a Francie. Netušili ovšem jak se to bude dál vyvíjet.

Jenomže my, co jsme se narodili po únoru jsme se cítili zrazeny jak voliči v roce 1946, tak i okupací 1968

Karma. Smutné a pravdivé čtení.

Patřím do té generace, ale necítím se ztracená, natož pak to druhé. Naše generace opravdu ztratila mnoho schopných odborníků poté, co emigrovali, ale běžní lidé ten marasmus překonali podobně, jako předchozí generace překonala válku. V každé generaci jsou jedinci inklinující k poníženosti a jejich jediným cílem je konzum. V nové generaci, která vyrůstala po revoluci v 89., se konzumní trend rapidně zvýšil, dnešní mladá generace je postižená závislostmi na zábavných technologiích. Obávám se, že společný nepřítel "komanči", byl docela dobrou výcvikovou pomůckou pro život a dnešní generace to nemá, i když těch nepřátel je přehršel (reklama, propaganda, kouči na cokoliv, cenzura, političtí představitelé s morální úrovní nula, posedlost bizarním sexem, bulvár ...) Ale karmu dávám