Tomáši, skvělá reflexe na události, které změnily nejen naše dějiny. Naprosto se vším souhlasím a je mi líto,, že si svobody tak málo vážíme.

Což je zcela normální mezi slušnými lidmi.

A teď již k odkazu listopadu 1989.

Mám dojem, pakli Češi přišli o pocit že jsou v Čechách doma a tedy že spolurozhodují o svém osudu tudíž o svébytnosti, že to ani nelze nazývat odkazem jako spíše zradou Češství.

Krátce řečeno, moudrého z člověka neudělá VŠ, zajištěné postavení ani plat. A je-li kdo nemoudrý neboli mu chybí-li přirozená inteligence v apatyce nekoupí, spíš se z něj stane náfuka a zrádce.

Naivní hloupostí vznikající vzděláváním a vytvářením neopodstatněného sebevědomí nikoli na základě vlastenectví, ale za nikoli osobně zasloužené peníze, což lze nazvat likvidací české suverenity snahou katolické církve do Čech infiltrovaného německého nepřítele, a tím výchovou mládeže podobnou jako za Rakouska.

jste si jist, že rozumíte tomu, co jste napsal?

Krasna rekapitulace, jsem zde vlastne v tuto dobu poprve a sleduji na tv u pratel v Pisku, je to emocionalni moment, jsem na ty, kteri vypiskali Okamuru hrda

Jaro, zdravím Vás do Čech

Nemám, Tomáši, co dodat, nemám co rozporovat

Díky Jiří, jsme na stejné vlně.

Králové mívali pro obveselení své šašky a zdejší blogové diskuse mají Jaromíra Petříka.

Jene, vždyť Vy přece dobře víte, jak skvělý člověk to je. On dokáže z jedné věty blogera provést Freudovskou psychoanalýzu a odhalit vše v minulosti posuzovaného, popsat několika slovy jeho charakter a do značné míry určit i jeho další směřování.

Navíc je obdařen skvělou pamětí, má dokonalý archív toho,kdo co kdy a k čemu řekl.

Myslím, že je ozdobou tohoto blogu a jen potměšilost adminů přidělila cenu blogera roku panu Větvičkovi, i když pro všechny čtenáře byl jasným vítězem on.

letos prvne jsem, Tomasi, tak nejak premejslel o vsech tech letech po 89. nikdy před tim me to nenapadlo - rekapitulovat a podobne. asi ten vek. a prisel jsem na to: je tu krasne. Cesko je prijemnym mistem pro zivot: malebny, tolerantni, kosmopolitni, hebky, prosluneny a sem tam i proprseny, volny, ohleduplny, nekdy sladky jako plastev medu, sem tam stiplavy jako prvni jarni redkvicka. lidi tady zijou v poklidu, resej si maly starosti a prozivaj svoje velky radosti. nikdo uz nikomu nezacpava hubu a neni nutny zit ve stadech a poslusne pred noci nabihat do urcenych ohrad. do zahranici clovek vyjizdi i proto, aby se rad vracel domu. a cizinci maji Cesko radi. jediny, co vidim zkultivovanipotrebny je politicka scena - to je, cesky receno - švajneraj.

dekuju za moc hezkej blog. jak vis, politicky a blogy k aktualnim udalostem nectu. ale u Tebe sem tam neodolam. a dneska jsem si šmáknul. diky jeste jednou a klidnej a prijemnej den s Tvoji rodinou preju

Marku, od Tebe to těší. Mám stejný náhled, jsem taky šťastnej, že jsem se toho dožil, smutním, že můj táta ne /+1985/, protože na něm se bolševik taky vyřádil. Mám radost z mých dětí, které mohou cestovat a nejsou zahumuseny nějakým ideologickým svinstvem.

Pěkný víkend.

díky Oto.