Nemyslím si, že by naše společnost byla sžírána nějakým drásavým strachem toho typu, o kterém píšete,a že by vůbec zde byla taková atmosféra. Nikoho takového neznám já, neznají ho ani moje dospělé děti, neznají takového člověka moji přátelé.

Já znám jen obavy, které má ten který člověk osobně, a jsou každé jiného typu. Jeden se bojí o potomka, který sklouzává k nedobrému způsobu žitota, jiný se bojí ztráty zaměstnání, jiný se obává začínající rakoviny.... Jistě, tam pomůže zbavit se strachu a jednat tak, jak situace vyžaduje. Zklidnit emoce a zapojit racio.

V naší společnosti nějaký zhoubný strach nepanuje, ale samozřejmě mnoho lidí sleduje, jaká řešení kdo nabízí a hlavně, jak racionální jsou. Nezaměňujme znechucení z nikam nevedoucích řešení za strach.

Takže prosím nevydávejme za strach něco, co strachem není.

Nejspíše se pohybujeme každý v jiném prostředí. Občas se mi stává, že i u mých vzdělaných přátel a známých se v řečech objevuje popsaný iracionální strach z cizího elementu. Ten je podložen pouze zprostředkovanými zprávami. I zdejší blogosféra - a mám za to, že ji celkem čtete - má aspoň dle čtenosti a karmy nejraději blogy o uprchlících, islámu apod., s kterými se doposud živě nesetkala. Stačí jen zprostředkovaná informace.

Dám Vám příklad. V Stockholmu znásilnil Pákistánec ženu. Je to nejspíše pravda a je to samozřejmě odporný čin. Nikde se ale nedočtete, že třeba ve stejnou noc bylo v Stockholmu znásilněno dalších 9 žen rodilými Švédy. Ne, že by to bylo v pořádku, ale ta první informace vyvolá bouřlivou reakci a stačí na dva dny a cca 15-20 článků. Ta druhá, i kdyby se k nám dostala, nestojí nikomu ani za zmínku. Ta první se použije k vyvolání strachu, ta druhá, i kdyby se zveřejnila, nevyvolá nic, i když je svým dopadem daleko závažnější.

Z těch kupčíků se strachem nenabízí nikdo nic. Podávaná řešení třeba panem Okamurou, jsou v praxi neuskutečnitelná, pokud chceme zůstat demokracií.

Přeji klidný rok 2017

Příklad se Stockholmem - pokud tam pojedu, tak se určitě budu chovat jinak, než před 15lety, kdy jsem měla pocit absolutního bezpečí kdekoliv ve dne v noci. Pokud tam nepojedu, tak jakýpak strach, ale stejně tady u nás nějaké množství cizích nekompatibilních lidí prostě nechci. Ne ze strachu, ale kvůli změnám kulturního prostředí. Toho našeho si vážím čím dál víc.

Co se týče p. Okamury. Neměl by s jakýmikoli radikálnějšími řešeními sebemenší úspěch, kdyby zde nebyla impotentnost současných držitelů moci na všelijakých úrovních.

Zaznamenala jsem, jaký dojem na Vás udělala návštěva Izraele. Dosud jsem tam nebyla. Kdysi jsem se setkala s manželským párem z Tel Avivu, kteří přežili koncentrák. Přišla řeč na vojenskou službu, měli několik synů, kardiochirurga, inženýry. Moji otázku - a nedá se z toho nějak vykroutit - zodpověděli s úsměvěm: To by málokoho napadlo, to je povinnost a čest. A kdo jiný by nás bránil?

Nechci, abychom byli v takovém ohrožení, ale asi bych si taky dovolila smát se a bavit, když bych věděla, že nás brání mužové, bratři, synové a že si nemůžem dovolit se strachy krčit v koutku. Zbabělec vychová jen zbabělce.

Přeji též Vám, a vůbec všem, klidný a spokojený rok 2017

Naopak, kupčení se strachem je tu stále efektivní!

Tak se strachem obvykle nejobratněji kupčila různá náboženství. Strach ze smrti, strach z hněvu imaginárních božstev a následného zatracení, muka pekelná či jiná.....

Poněkud přímočařejší ideologie 1.pol.20.stol. zastrašují pro jistotu rovnou přímo. Strach z okamžité perzekuce, např.mučení, ztráty majetku nebo zabití samozřejmě působí mnohem rychleji a spolehlivěji.

Strach je velmi oblíbená komodita. Nově jsme svědky dokonce šíření strachu ze strachu a jeho šíření ..... Asi holt pokrok....

jenom?

nuda....

Takže podle vaší logiky, když znásilňují Evropané źeny, mohou je znásilňovat i přistěhovalci, podle vás je to zcela normální. Je s podivem, až jste Evropan nejste ochoten hájit Evropské hodnoty a hájíte i za cenu demogie islámskou teokracií .

Pane Kindle, u Vás předpokládám, že čtete pozorně celý text. O tom, co píšete, není v mém příspěvku ani slovo.

Hezký večer.

Přečetl jsem si jej několikrát, takhle zní váš podtext.