Půjdete taky na půlnoční?
Židovská mystika říká, že B-h poté, co stvořil svět a člověka, se skryl, dobrovolně se stáhl, ba co víc, umenšil sám sebe a to vše proto, aby poskytl velký prostor lidské svobodě. A týž myšlenkový okruh říká, že svět, z něhož se Stvořitel tak nějak "stáhl", přeci po něm nějak zvláštně voní. Tak jako starý vinný sud, který - přestože byl již vyprázdněn před dávným časem - stále ještě omamně vydává vůni dobrého vína.
A mnozí lidé, kteří budou tvrdit, že všechno víno bylo již dávno vypito a v sudu nezbývá vůbec nic, i ti, kteří budou tvrdit, že v něm nikdy žádné víno nebylo a že vše je jen jakési opium lidstva, velké nic a prázdnota, se večer zvednou a půjdou na bohoslužbu, aby třeba v koutku své duše, kterou nikdy nikomu za žádnou cenu neotevřou, tak aby se v onen tajemný okamžik stali oním malým dítětem, které stojí s otevřenými ústy a rozzářenýma očima před Tajemstvím, prostým jakýchkoliv zištných myšlenek či postranních úmyslů a zakusili onu nenapodobitelnou vůni starého sudu s vínem.
V katolické liturgii nastává v jednu dobu okamžik, kdy kněz říká: "Pozdravte se znamením pokoje". V běžné mši to znamená většinou symbolické podání ruky těm, kteří sedí či stojí vedle vás. V oné tajemné noci zrození Spasitele však mají všichni - ti, co skálopevně věří v Spasitele, ti vlažnější, co jen tuší cosi o něčem i ti, kteří tak zabloudí jen jednou v roce - nutkavou potřebu se pozdravit s úsměvem, obejmout a třeba i políbit své blízké. Rozumný kněz tuto chvíli nezkracuje a trpělivě čeká, až ono pozdravování skonči. To proto, že je to v onu noc to nejpodstatnější, co může člověk udělat. Přes všechny spory, odlišné názory na svět a jeho dění vidět v tom druhém originální bytost, která si zaslouží stejnou úctu, kterou věřící mají k svému B-hu.
V onen mystický okamžik objímáme své přítomné bližní, ale máme v pomyslném objetí i ty, kteří již tady fyzicky nejsou a kteří nám chybí. Vždycky si vzpomenu na ty, kteří zásadním způsobem ovlivnili můj život. Na mého již zesnulého zpovědníka Václava, na několik skvělých lékařů, kteří mi ukázali vedle svého mistrovství, té skutečné ars medica, i nezbytnou dávku lidství, bez níž je tato práce jen prázdnou skořápkou, kterou vnímavý nemocný rychle prohlédne a přestane důvěřovat. Na několik kantorů na všech školách, kde jsem vyrůstal. Kdy za zdánlivě přísným čelem a neúprosností u zkoušek jsem objevil po čase nádhernou bytost, plnou hlubokých citů ke svým studentům, kdy prvotní asymetrický vztah učitel žák později přerostl v opravdové přátelství, zcela rovnocenné dvou vstřícných jedinců. Na těch pár nejbližších kamarádů, kterým je možné zavolat v kteroukoliv dobu a kteří přijdou pomoci, když v člověku zní jenom blue notes. A dokonce i na ty, s nimiž jsem se před časem rozešel, ve smyslu mystického "miluji tě a propouštím tě", neboť i oni mají bezpochyby svůj život, do něhož však nechci vstupovat.
Jsem přesvědčen, že ona tajemná liturgie půlnoční mše nechá v úplně každém člověku střípek čehosi tajemného, co si odnese domů jako takový malý vánoční dárek, který však na rozdíl od těch věcných pod stromečkem má trvalou a universální cenu.
Přeji všem svým blízkým i vzdáleným blízkým usebrané a hluboké prožití vánočních svátků.
Psáno pro www.blogosfera.cz a pro lidi dobré vůle
Tomáš Vodvářka
Vůle ke smyslu
Předpokládám, že se na mně nebude slovutný psychiatr Viktor. E. Frankl hněvat za vypůjčený název jeho knihy. Psal o extrémních podmínkách v koncentráku za války. Měl jsem však možnost zažít vůli ke smyslu v současné době
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
KOMENTÁŘ: Český důchodce, pro vládu nepřítel číslo jedna
Vláda dokola opakuje, že nebude na důchody pro příští generace a zbankrotujeme. Nic takového...
Arizonští poslanci zrušili 160 let starý zákon, který zakazoval potraty
Zákonodárci ve Sněmovně reprezentantů v americkém státě Arizona ve čtvrtek schválili zrušení zákona...
Poslední mrazivá noc. Od pátku se bude oteplovat, v neděli se vrátí letní teploty
Ve čtvrtek budou ještě teploty podprůměrné a na horách může sněžit. V pátek ráno dokonce hrozí na...
Rusko vyrábí víc zbraní, než potřebuje na Ukrajině, varoval německý ministr
Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než...
Denní recepční - poloviční úvazek
Clarion Hotel Prague Old Town****
Praha
- Počet článků 975
- Celková karma 35,50
- Průměrná čtenost 2559x