Byli disidenti opravdu zbyteční?
Bývalý president pan Václav Klaus v rozhovoru uvádí svou tezi, že se totalitní režim sesypal sám od sebe, že - jak se praví v nadpisu jeho článku - "disidenti komunismus nezbourali, zhroutil se sám". I současná hlava státu se kdysi vyjádřila o událostech na Národní třídě, že nešlo o žádný masakr (dokonce tam prý i byl, což bohužel nemůže nikdo dosvědčit), ale takové více méně škádlení mezi zdivočelými studenty a strejdy z Lidových milicí.
Není sporu o tom, že situace ve světě byla koncem osmdesátých let zralá k přeměně bývalého sovětského bloku. V zemi socialistického hegemona byl v čele jedinec, který se výrazně odlišoval od tupých ideologických dinosaurů typologie Leonida Brežněva a odmítl poslat na rebelující dělníky, rolníky a pracující inteligenci tanky. V Polsku byla v popředí dějinných událostí odborová organizace Solidarita, kterou už polští bolševici prostě nemohli ignorovat, na papežském stolci seděl po dlouhých staletích jedinec slovanského původu, který měl své bohaté zkušenosti s komunistickým režimem a který dobře věděl, že proklamovaná náboženská svoboda v zemích lido-demo je lživou mantrou jejich představitelů.
Před těmito dějinnými událostmi, jež měly v druhé polovině roku 1989 překotný průběh, však byla léta shnilého bezčasí. Období tzv. normalizace, vyhlášené Gustavem Husákem a prováděné představiteli komunistické strany, znamenalo v občanském životě naprosté popření jakékoli alternativy k nalinkovanému způsobu života. Občané byli upozorněni, že pokud budou držet ústa, účastnit se pravidelných oslav různých zásadních dnů novodobé historie, mohou se spoléhat na to, že je režim nechá více méně být na pokoji. Dosáhl i toho, že mnozí rodiče podstoupili sebeponížení v tom, že vstoupili do komunistické strany jen proto, aby se jejich nadané děti dostaly na vysokou školu.
Nicméně i v tomto celonárodním mravním kompostu se našli někteří, kteří tento způsob života odmítli. Kteří i přes velmi reálnou možnost persekuce, domovních prohlídek, preventivní vazby či naprosto nesmyslně vysokých trestů odnětí svobody, podstoupili toto společenské zatracení a to jen proto, aby jejich život byl životem v pravdě. Podpisem Charty 77 dobře věděli, že za svou signaturu pod textem, jehož dikce byla na dnešní dobu měkoučká, budou těžce pykat. Že budou vystaveni zběsilosti komunistické vrchnosti, která vytušila, že podobné aktivity mohou nahlodat do té doby pevný monolit moci.
I přes absenci textu tohoto dokumentu v tehdejších médiích se nedalo utajit, že je zde někdo, kdo onen konformismus držení úst odmítl. Že jsou jedinci, kteří riskují svou svobodu a život jen proto, že pravda je pro ně cennější, než "standardní" život. Přinejmenším ti, kdo se aspoň trochu zajímali o toto dění, si musel stanovit své osobní meze, kam zajdou ve své kolaboraci s režimem. Nemuselo jít hned o jejich podpis se souhlasem či nějaký veřejně viditelný čin. Bohatě stačilo vědomí, že existují dva póly možného postoje k životu a pravdě a každý si určil, kde bude na této úsečce stát.
Jména těch nejznámějších se stala veřejným tajemstvím, ti, co chtěli, tak věděli, kdo je momentálně ve vězení, koho StB právě zmlátila či v rámci akce Asanace vypudila z vlasti. Ti, co chtěli, se začali zajímat o osud Václava Havla, Jiřího Dienstbiera, Alexandra Vondry či Dany Němcové a mnoha dalších. Možná i kvůli nim se kupříkladu v srpnu 1988 uskutečnila první masová protirežimní demonstrace se známým průběhem bití, zatýkání a další persekuce.
V přelomových dobách listopadu 1989 byli těmi, kdo první vedli dialog s mocí, která byla schopna ve své předsmrtné křeči způsobit tragédii. Stačilo málo, jeden opilý generál, milicionář apod a dávka ze samopalu a vše by bylo nejspíše zcela jiné. Pamětníci vědí, že právě mnozí disidenti byli ti, kteří dosáhli klidného vyřešení napjaté situace. Pokud by se v té době nikdo podobný nenašel, byli bychom možná svědky jakéhosi přerodu v soft socialismus, v jejímž čele by stanuli "osvícení" jedinci typu Františka Čuby či jemu podobných progresívních budovatelů lepších zítřků typu dnešní Číny.
Roli disidentů není třeba nadměrně zveličovat, společenské změny by jistě nějaké nastaly, o tom sporu není. Je však nemístné až hanebné jim přisuzovat nicotný podíl na uvedených dějinných změnách.
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
Nedávno se v médiích opět objevil článek o tom, že někteří lékaři vybírají peníze za ošetření pacienta, aniž by na to měli právo. Jako vždy, diskuse "znalců" obsahuje řadu mýtů, nepravd a dokonce i invektiv. Jako to tedy je?
Tomáš Vodvářka
Tak Lipavský je ....
Jen málokdo je nejspíše překvapen. Příznivci ANO vědí, že pro ostré slovo jeho předseda nejde daleko, nejspíše jim to i imponuje. Odpůrci to vědí taky a nejspíše i proto jsou jeho nevoliči.
Tomáš Vodvářka
Tak báťušku nám odkrouhla síájej
V choré mysli se urodí ledasco. Někdo se prohlásí Napoleonem, druhý má mozek z Pluta, třetí si je jistý, že po něm jdou. A mnoho dalších slouží buď k obveselení nebo jako subjekt vlídné lékařské péče v příslušném zařízení.
Tomáš Vodvářka
Co jiného mohl Putin dělat?
V den 2 let trvání ruské "speciální vojenské operace" jsem napsal článek, týkající se tématu.Byl jsem upozorněn, že je nutné některé čtenáře ujistit, že jde o ironii. Dnešní je bez její špetky
Tomáš Vodvářka
Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči
Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.
Tomáš Vodvářka
Radostný život v socialismu
Kolega Vlastimil Furst napsal dva podobně tématické články o "radostech" života v socialistickém Československu. Právem jsou t.č. nejčtenější, neboť názory se různí. Rád bych tu mozaiku ještě doplnil ze svého pohledu.
Tomáš Vodvářka
Danse macabre
A je to tady. Jiří Paroubek je opět na scéně. Stal se předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, jejíž zkratka ČSSD samozřejmě vůbec nic neevokuje.
Tomáš Vodvářka
Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
Tomáš Vodvářka
Od popela ke květům a ještě kousek dál
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Tomáš Vodvářka
O některých pojmech současné doby
V tomto blogu přináším některá upřesnění pojmů, jež jsou používána jak na blogu idnes, tak i na jiných fórech veřejných diskusí.
Tomáš Vodvářka
Poslanec SPD Radek Koten jako prototyp současné politické scény
Abraham Lincoln kdysi pravil, že je lepší vypadat jako pitomec, než slovním projevem tento předpoklad potvrdit. Je jisté, že tento předpoklad potvrzuje i naše současná politická scéna.
Tomáš Vodvářka
Výzva ke změně politiky české vlády vůči Israeli.
Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Israel.
Tomáš Vodvářka
Zombie nejsou jen v béčkových filmech
Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně....
Tomáš Vodvářka
Quo vadis, Česká lékařská komoro ?
Média stále přinášejí další informace, že je čím dál tím větší problém najít odpovídajícího specialistu v terénní praxi.. Zdá se, že jednou z příčin bude i organizace, původně zamýšlená jako stavovská - ČLK.
Tomáš Vodvářka
Má ještě někdo iluze o tom, co se děje v pásmu Gaza?
Média přinesla znepokojivý údaj, že pracovníci UNRWA (organizace, která se stylizuje jako pomoc pro uprchlíky v pásmu Gaza), se zúčastnili páchání zhovadilostí dne 7.10.2023. Podporující státy ukončily financování.
Tomáš Vodvářka
Dnes je den holocaustu
27. leden je celosvětově připomínán jako Den holocaustu. V tento den Rudá armáda dorazila k branám koncentračního tábora Osvětim, kde nalezla sedm tisíc přežívajících lidských bytostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 974
- Celková karma 35,66
- Průměrná čtenost 2562x