Lékař není Bůh, ale někdy se tak musí chovat.
Autor článku pamatuje ještě několik let socialistického zdravotnictví, kde skutečně byl lékař doslova bohem a pacient v podstatě trpěnou přítěží bez jakékoli možnosti zasáhnout do své léčby. Málokdo by chtěl podobný systém zpět, za posledních 30 let bylo v této věci učiněno mnoho legislativních změn, v drtivé většině prospěšných.
Co se nezměnilo a ještě nejspíše dlouho měnit nebude, je asymetrický postoj lékař - nemocný. Ať chceme či ne, je v tomto vztahu lékař tím, kdo tak říkajíc hraje první housle. I v dobách internetu a dostupných možností získání informací bude lékař tím, kdo je schopen léty naučené a získané informace vyhodnotit a po zjištění stavu věci nabídnout nejlepší řešení. Je poté na nemocném, jestli onu radu přijme či ne. V druhém případě má pacient možnost řešit své problémy dle vlastního uvážení, jen už není úplně jasné, proč by za těchto okolností měl být lékař tím, který by měl u toho nějakým způsobem asistovat.
Nemocnice je navíc přísně hierarchický systém, nemající s demokracií nic společného. (Autor článku pamatuje ojedinělé "demokratické" vedoucí oddělení, kde vládl naprostý chaos). Toto uspořádání je dáno staletým vývojem a zkušenostmi a je nepochybně nejlepší možné. V tomto systému je přesně určena osobní odpovědnost příslušného přednosty, vedoucího oddělení, staničního lékaře i sester. Odpovědnost je absolutní a nelze se z ní vyvléci. Jelikož jde o zdraví a na jednotkách intensivní péče i o životy, pak rozhodnutí o postupu další léčby je cosi jako zákon.
Na každé JIP je vše co jsem napsal ještě násobeno. Každý, kdo měl tu smůlu a byl pacientem na tomto oddělení dobře ví, že jeho život závisí plně na profesionalitě celého týmu. To platí zejména v případě, kdy je napojen na dýchací přístroj a tak naprosto odkázán na ars medica lékaře, který určuje, v jakém režimu se jeho dýchání povede. Totéž platí o infusním programu a mnoha dalších krocích. Zde na tomto místě je lékař skutečně cosi jako bůh, neboť život pacienta je plně v jeho rukách. Chybný krok může znamenat nezvratný konec. Za těchto okolností jen šílenec bude lékaře dráždit a provokovat.
Představa, že se v tomto prostoru pohybuje od každého nemocného / byť je to novorozeně/ jeho matka, je pro personál noční můrou. Diskuse o každém byť sebemenším kroku, neustále odpovědi na stokrát položené otázky a nejspíše i jisté "překážení" při kterémkoli výkonu u lůžka je pro lékaře i sestry stresujícím faktorem. Je známo, že ve vyhraněných situacích rodič neslyší, co mu lékař sděluje. (malá odbočka - prof Koutecký nedávno v televizi vzpomínal na opakované situace, kdy jako onkolog opatrně sděloval mamince, že nádor jejího dítěte je zhoubný a že léčba bývá jen málo úspěšná. Po několikaminutovém monologu se maminka zeptala, jestli bude mít Mařenka děti).
Z vlastní praxe vím, že agrese lékařského personálu vůči příbuzným je vždy až vrcholkem dlouho trvající situace. Lékaři i sestry jsou školeni na zvládání podobných konfliktů, navíc - zejména na JIP - na ně prostě nemají čas. Příbuzný, matka, otec atd. mají samozřejmě právo na objasnění zdravotní situace, ale nikoli několikrát denně, kdy je navíc zřejmé, že se stav dramaticky nemění. Pokud kdokoli z rodiny vyžaduje denně hodinový rozhovor, v němž se opakuje již vyřčené, může se stát, že lékaři obrazně řečeno bouchnou saze. V tomto případě nejde o nějaký přezíravý či machistický postoj, ale o prostou osobní sebeobranu. I na tu má lékař právo, stejně jako každý člověk na planetě.
Přítomnost matky u nemocného dítěte je v nemocnici žádoucí. Dítě nepochybně profituje z toho, že má blízko sebe jemu nejbližší bytost. To platí absolutně v provozu standardního oddělení. Na JIP je situace odlišná, neboť matka je nositelkou emocí, které mohou ve vyhraněných situacích přinést značné problémy. Matka nemusí vždy pochopit lékařské úkony, může nechtě v malém prostoru zavadit o nějaký přístroj a způsobit katastrofu, nepochybně trpí nářkem dítěte. Zde je plné právo lékaře určit, v jakém režimu bude matce umožněno přistupovat ke svému dítěti.
Lze to nazvat pejorativně, že lékař se staví do role boha. Ale skutečnost je taková, že mnohdy v této pozici opravdu je.
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
Nedávno se v médiích opět objevil článek o tom, že někteří lékaři vybírají peníze za ošetření pacienta, aniž by na to měli právo. Jako vždy, diskuse "znalců" obsahuje řadu mýtů, nepravd a dokonce i invektiv. Jako to tedy je?
Tomáš Vodvářka
Tak Lipavský je ....
Jen málokdo je nejspíše překvapen. Příznivci ANO vědí, že pro ostré slovo jeho předseda nejde daleko, nejspíše jim to i imponuje. Odpůrci to vědí taky a nejspíše i proto jsou jeho nevoliči.
Tomáš Vodvářka
Tak báťušku nám odkrouhla síájej
V choré mysli se urodí ledasco. Někdo se prohlásí Napoleonem, druhý má mozek z Pluta, třetí si je jistý, že po něm jdou. A mnoho dalších slouží buď k obveselení nebo jako subjekt vlídné lékařské péče v příslušném zařízení.
Tomáš Vodvářka
Co jiného mohl Putin dělat?
V den 2 let trvání ruské "speciální vojenské operace" jsem napsal článek, týkající se tématu.Byl jsem upozorněn, že je nutné některé čtenáře ujistit, že jde o ironii. Dnešní je bez její špetky
Tomáš Vodvářka
Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči
Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.
Tomáš Vodvářka
Radostný život v socialismu
Kolega Vlastimil Furst napsal dva podobně tématické články o "radostech" života v socialistickém Československu. Právem jsou t.č. nejčtenější, neboť názory se různí. Rád bych tu mozaiku ještě doplnil ze svého pohledu.
Tomáš Vodvářka
Danse macabre
A je to tady. Jiří Paroubek je opět na scéně. Stal se předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, jejíž zkratka ČSSD samozřejmě vůbec nic neevokuje.
Tomáš Vodvářka
Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
Tomáš Vodvářka
Od popela ke květům a ještě kousek dál
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Tomáš Vodvářka
O některých pojmech současné doby
V tomto blogu přináším některá upřesnění pojmů, jež jsou používána jak na blogu idnes, tak i na jiných fórech veřejných diskusí.
Tomáš Vodvářka
Poslanec SPD Radek Koten jako prototyp současné politické scény
Abraham Lincoln kdysi pravil, že je lepší vypadat jako pitomec, než slovním projevem tento předpoklad potvrdit. Je jisté, že tento předpoklad potvrzuje i naše současná politická scéna.
Tomáš Vodvářka
Výzva ke změně politiky české vlády vůči Israeli.
Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Israel.
Tomáš Vodvářka
Zombie nejsou jen v béčkových filmech
Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně....
Tomáš Vodvářka
Quo vadis, Česká lékařská komoro ?
Média stále přinášejí další informace, že je čím dál tím větší problém najít odpovídajícího specialistu v terénní praxi.. Zdá se, že jednou z příčin bude i organizace, původně zamýšlená jako stavovská - ČLK.
Tomáš Vodvářka
Má ještě někdo iluze o tom, co se děje v pásmu Gaza?
Média přinesla znepokojivý údaj, že pracovníci UNRWA (organizace, která se stylizuje jako pomoc pro uprchlíky v pásmu Gaza), se zúčastnili páchání zhovadilostí dne 7.10.2023. Podporující státy ukončily financování.
Tomáš Vodvářka
Dnes je den holocaustu
27. leden je celosvětově připomínán jako Den holocaustu. V tento den Rudá armáda dorazila k branám koncentračního tábora Osvětim, kde nalezla sedm tisíc přežívajících lidských bytostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 974
- Celková karma 35,65
- Průměrná čtenost 2562x