Manželské toccaty a fugy: Máš děsnej autfit, muži....
Opatrně jsem zkontroloval, zda mám zapnuta všechna patřičná zdrhovadla, zejména to základní pod přezkou. Moje děti mi totiž nedávno sdělily, že mnoho věcí má již nové názvy
"Ne, muži", zasmála se. "Mluvím o tom, jak vypadáš".
Ta věta mne zarazila. Jsem si samozřejmě docela dobře vědom své fysiognomie, málo podobné Sean Connerymu či George Clooneymu. Jsem - abych tak řekl - docela průměrný středoevropan, ve svém věku s pleší a vousem a rovněž málo romantickým objemem v pase. Dobu břišních buchet odvál čas a manželčina skvělá kuchyně, bicepsy jsem ztratil ťukáním nejprve do Consulu a nyní do klávesnice compu jak v práci, tak i doma.
Na druhé straně na tom ještě nejsem tak úplně špatně, když si prohlížím kolemjdoucí /tedy v tomto případě zcela výjimečně mužské/ vrstevníky, kteří mají popsaný břišní atribut rozvinut do daleko úctyhodnějších rozměrů než moje pneumatika. Ne že bych na ně nějak zvláště svou ženu upozorňoval, ale jsem si vědom, že má výborný pozorovací talent a vidí stejnou realitu jako já.
Tak proč ta kritická slova? Jsem si po dlouhém soužití vědom, že některé věci se nemají rozhňácávat, neboť by se jeden dozvěděl něco, co nechce slyšet. Ale tak příkrý odsudek jsem přece nemohl nechat projít jen tak, abych se posléze budil okolo druhé ráno a přemýšlel, kde soudruh z NDR udělal chybu.
"To už se ti nelíbím?" zeptal jsem se opatrně s vědomím, že většina mých tělesných orgánů má již dávno prošlou záruční dobu a některým již dokonce vypršela doba možného použití.
"Ale ne, to se netýká tebe, ale toho, co máš na sobě. Vypadáš jako sekáč, tedy myslím tím tvé oblečení" odvětila.
Zde je třeba přinést jistá fakta. Byl jsem jako nejmladší ze tří bratrů nositelem toho, z čeho oni vyrostli. Že bych obdržel zhusta cosi nového, bylo možné snad jen o vánočních svátcích a to výlučně v přestupném roce. Moje první těžce vydřené džíny /které byly jenom moje/ jsem poctivě vyměnil za stobonovou bankocetli, když jsem předtím zhruba měsíc prázdninově makal. Výměnu šatstva provádím jen tehdy, pokud již košile nemá knoflíky a kalhoty nedopnu ani při maximálním výdechu. Boty měním v okamžiku, kdy mne chlad a vlhko upozorní, že se z nich stal jen průtokový ohřívač.
Jelikož jsem však šťastně ženatý a mé dvě dcery jsou nepochopitelně geneticky obdařeny citem pro dezajn, jsem objektem sledování, posuzování, námitek i příkrých odsudků. Z toho tedy pramenila ona ostrá slova.
"Podívej se na sebe, jak vypadáš", práskla bičem. "To už se dávno nenosí, budeme muset zajít koupit něco pořádného."
Každý ženatý chlap ví, že tohle je ta nejhorší vztahová věta, která může zaznít. Pokud jde do kvelbu sám, je to jednoduchý. Koukne na gatě a pokud se do nich nasouká, jsou jeho. Totéž s fuseklemi, kloboukem atd. Ovšem, když jde nakupovat oblečení se ŽENOU, jde v podstatě o kajícnou pouť do Medžugorije.
V onen smutný den jsem si musel vzít volno z práce /chudáci nic netušící přeobjednaní pacienti/ a vyrazili jsme do obchodu, který byl večer předtím vyhodnocen na internetu jako nejvhodnější pro seniory, Uvítala nás hyperaktivní prodavačka, která tušila možné prémie z prodeje většího množství ležáků.
Po sdělení jakéhosi čísla začala ona divožena skládat na stolek košile a kalhoty, což doprovázela jásavými výkřiky majitelů vítězných dostihových tiketů. Mám rád veselé lidi, ale nesnáším bodrost. Ta osoba byla pouze bodrá.
První byla na řadě košile. Měla nějaké nesmyslné pruhy, o nichž ona osoba s poruchou ovládání tvrdila, že je zaručeně in. Podařilo se mi zapnout pouze dva první knoflíky, třetí i přes usilovný výdech neměl šanci svou dírku dosáhnout.
"Á, to je slimka" omluvně zakvičela ona osoba a přinesla rozměr, který vypadal jak nemocniční anděl. Pod touto košilí bych byl schopen propašovat na území našeho státu rozvětvenou syrskou rodinu. I moje žena, z níž sálala snaha mi konečně přeorat šatník, uznala, že tohle je už "trochu volnější". Nakonec mi donesli jakýsi pytel, do něhož jsem se s rezignací nadcházejícího oběšence navlékl a o kterém obě ženy svorně prohlásily, že mi sekne.
U kalhot jsem již zcela vzdal jakýkoliv odboj. Byl jsem postupně nasoukán do malých trubek, které posléze nešly stáhnout a musel jsem do kabinky přivolat svou ženu. Protože tento úkon byl poměrně zdlouhavý a byl provázen hlasitými výkřiky nás obou, i naše mnohomluvná prodavačka na dlouhý okamžik ztichla a přivolala do té doby skrývavší se kolegyni a obě se počaly chichotat.
Druhý pokus byl o cosi úspěšnější, neboť jsem byl schopen naprosto nemožné kalhoty již stáhnout sám bez asistence první pomoci. Jelikož jsem zastáncem lidovecké filosofie "Třikrát a dost!" dostaly obě ženy poslední šanci. Donesly mi nějaký podivný materiál, bez puků, bez kapes a bez pásku, takže nejvyšší knoflík mi lechtal biskupa. Opět s poznámkou, že je to in.
Poslední šok mne čekal u pokladny. Za ty dva kusy naprosto nepoužitelného oblečení jsem vysolil částku, která by stačila na financování 5letého studia střední školy v Bangladéši. Můj vyčítavý pohled manželka cudně přehlédla a ještě zhruba deset minut švitořila s tou hihňavkou za pultem, které jsem právě zvedl prémie za střelené ležáky.
Po příjezdu domů nastalo vesmírné ticho. U mé ženy provázené uspokojením a přesvědčením, že mé akcie vlivem nového ohozu stoupnou. U mne to vyvolalo hluboké filosofické úvahy o přednostech celibátu.
Pak jsem pomalu vstal a zašel do šatny, Z tajné krabice zasuté pod hromadou kabelek /tedy místem, kde žena nikdy nedohledá dno/, jsem vytáhl mou studentskou košili s vlčími máky. Chvíli jsem se s ní laskal a tu a tam přivoněl. Jsme tajní spiklenci a pevně věřím, že její čas ještě přijde.
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Tomáš Vodvářka
Platby u lékaře jako never ending story
Nedávno se v médiích opět objevil článek o tom, že někteří lékaři vybírají peníze za ošetření pacienta, aniž by na to měli právo. Jako vždy, diskuse "znalců" obsahuje řadu mýtů, nepravd a dokonce i invektiv. Jako to tedy je?
Tomáš Vodvářka
Tak Lipavský je ....
Jen málokdo je nejspíše překvapen. Příznivci ANO vědí, že pro ostré slovo jeho předseda nejde daleko, nejspíše jim to i imponuje. Odpůrci to vědí taky a nejspíše i proto jsou jeho nevoliči.
Tomáš Vodvářka
Tak báťušku nám odkrouhla síájej
V choré mysli se urodí ledasco. Někdo se prohlásí Napoleonem, druhý má mozek z Pluta, třetí si je jistý, že po něm jdou. A mnoho dalších slouží buď k obveselení nebo jako subjekt vlídné lékařské péče v příslušném zařízení.
Tomáš Vodvářka
Co jiného mohl Putin dělat?
V den 2 let trvání ruské "speciální vojenské operace" jsem napsal článek, týkající se tématu.Byl jsem upozorněn, že je nutné některé čtenáře ujistit, že jde o ironii. Dnešní je bez její špetky
Tomáš Vodvářka
Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči
Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.
Tomáš Vodvářka
Radostný život v socialismu
Kolega Vlastimil Furst napsal dva podobně tématické články o "radostech" života v socialistickém Československu. Právem jsou t.č. nejčtenější, neboť názory se různí. Rád bych tu mozaiku ještě doplnil ze svého pohledu.
Tomáš Vodvářka
Danse macabre
A je to tady. Jiří Paroubek je opět na scéně. Stal se předsedou strany Česká suverenita sociální demokracie, jejíž zkratka ČSSD samozřejmě vůbec nic neevokuje.
Tomáš Vodvářka
Dvě petice o Israeli a pásmu Gaza
V minulých dnech se v souvislosti se situací v pásmu Gaza objevily dvě petice, jež popisují stejný stav ze dvou různých úhlů pohledu. Nabízím laskavému čtenáři svůj pohled na obě
Tomáš Vodvářka
Od popela ke květům a ještě kousek dál
Popeleční středou to začíná a nedělním ránem to končí. Mezi tím je prostor ke ztišení a úvahám o podstatě naší existence
Tomáš Vodvářka
O některých pojmech současné doby
V tomto blogu přináším některá upřesnění pojmů, jež jsou používána jak na blogu idnes, tak i na jiných fórech veřejných diskusí.
Tomáš Vodvářka
Poslanec SPD Radek Koten jako prototyp současné politické scény
Abraham Lincoln kdysi pravil, že je lepší vypadat jako pitomec, než slovním projevem tento předpoklad potvrdit. Je jisté, že tento předpoklad potvrzuje i naše současná politická scéna.
Tomáš Vodvářka
Výzva ke změně politiky české vlády vůči Israeli.
Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Israel.
Tomáš Vodvářka
Zombie nejsou jen v béčkových filmech
Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně....
Tomáš Vodvářka
Quo vadis, Česká lékařská komoro ?
Média stále přinášejí další informace, že je čím dál tím větší problém najít odpovídajícího specialistu v terénní praxi.. Zdá se, že jednou z příčin bude i organizace, původně zamýšlená jako stavovská - ČLK.
Tomáš Vodvářka
Má ještě někdo iluze o tom, co se děje v pásmu Gaza?
Média přinesla znepokojivý údaj, že pracovníci UNRWA (organizace, která se stylizuje jako pomoc pro uprchlíky v pásmu Gaza), se zúčastnili páchání zhovadilostí dne 7.10.2023. Podporující státy ukončily financování.
Tomáš Vodvářka
Dnes je den holocaustu
27. leden je celosvětově připomínán jako Den holocaustu. V tento den Rudá armáda dorazila k branám koncentračního tábora Osvětim, kde nalezla sedm tisíc přežívajících lidských bytostí.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 974
- Celková karma 35,65
- Průměrná čtenost 2562x