Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak si šlapu si po štěstí

22. 06. 2017 11:26:22
Život jsou výhry a prohry. Za mnohé si můžeme sami, za některé ne. Poslední dobou mám dojem, že si všechno kazím tak nějak sám.

Bývá to ve vlnách. Půl roku nic a potom během jednoho týdne třeba 3-4. Možná to znáte. Na Vašem zvonícím telefonu se objeví neznámé číslo. Někdo neznámá čísla nebere vůbec, já vzhledem ke své profesi nikdy nevím, co se děje a tak zvedám.

Na druhé straně se ozve rozradostněný hlas a začne mi klást otázky. Občas mne rovnou osloví mým jménem, což mě vždy lehce rozruší, neboť číslo mého mobilu nelepím na stožáry městského osvětlení. Většinou se však zeptá, jestli jsem to opravdu já. Pokud potvrdím svou nepatrnou identitu, ona osoba začne předstírat neuvěřitelnou bodrost, občas dělá, že se léta známe a že jen běh času a starostí mi vymazal existenci volajícího z paměťových center mozku. Projev tohoto pouťového mámiče je také charakteristický tím, že do každé věty vloží mé jméno. Nevím, jestli školitelé na to mají nějaký befel od svých guru, ale slyšet své příjmení každých 5 vteřin začne být po cca minutě docela otravné. Přiznám se, že jsem od přírody zdvořilý a tak jsem - zejména zpočátku podobných telefonátů - začal klást doplňující otázky, zejména stran času a lokality, kde jsme se naposledy s volajícím viděli či slyšeli. Protějšek znervózní a přejde k meritu věci.

Jako z udělání je ten starý bodrý brach členem nějaké společnosti /názvy jsou roztodivné, velmi barvité, pro zvýšení efektu proloženy slovy jako "corporation", "royal" atd./, jež je už dávno etablovaná na trhu s různými finančními produkty a dle něj jsem poslední ve střední Evropě, který o ní ještě neslyšel. Onen hlas mne začne zpovídat, jestli se vyznám ve finanční derivátech, forexových obchodech a mnoha dalších velmi exoticky znějících slovech. Připouštím váhavě, že tak úplně nevím, co to je. V tom okamžení se můj mobil něžně rozzáří přenosem nadšení z druhé strany, kdy mě zcela neznámý člověk začne poučovat.

V drtivé většině se dozvím, že jsem sice finanční neandrtálec /to je vysloveno samozřejmě velmi kulantně/, ale že není vůbec, ale vůbec nic ztraceno. Že právě jejich společnost se ustanovila pro tyto účely a bude mezi námi tupci rozsévat dobro. Že pouze jejich skupina je skvěle vybavena, vyškolena a že jejich dosavadní klienti už po roce "spolupráce" cucají někde suché Martini na své vlastní jachtě v Monaku. Stačí jen taková drobnost - totiž poukázat na nějaké konto pokud možno tučnou /tedy aspoň šestimístnou - trochu málo, lépe však sedmimístnou/ částku a o ostatní se nemusím starat. Její procentuální zhodnocení je ohromné, jištění vkladu je lepší, než pojistka zlatého pokladu USA ve Fort Knoxu. V podstatě je mi sděleno, že teprve nyní mi začíná opravdový život, ten můj dosavadní byl trudný, nuzný bez špetky elánu a vůkol šedivý.

Onen mluvčí /kterého samozřejmě neznám a on samozřejmě nezná mne/ je k nezastavení. Jednou jsem ho nechal mluvit asi tři minuty a vůbec jsem nepostřehl. kdy se stačí nadechnout. Teprve po oněch třech minutách si uvědomil, že hovoří pouze on a tak se ozvalo "slyšíme se?" a když jsem zlomyslně odpověděl že ne, začal úplně stejně od počátku, stejná slova, stejné obraty a mámení. Jen tón byl lehce vyšší a rovněž kadence, takže jsem vyloučil, že jde o kompjútr.

Jak jsem psal, tyto telefonáty přicházejí vždy ve skupinách v jednom krátkém období. Ten první volající mne vždy trochu potěší, nechám jej vymluvit a pak mu sdělím, že jsem momentálně v těžkém mínusu, plajte a přemýšlím, jak uspokojím finanční úřad v březnu. Jednoho jsem požádal, jestli by mi nemohl půjčit padesát tisíc jako drobný foršus, který mu hravě splatím z těch miliónů, co mi to za rok hodí. Hovor překvapivě ihned ukončil. U těch dalších jsem už stručnější, většinou jim sdělím, že to nejsem já, ale Mata Hari nebo nově Jiří Kajínek /ano, ten propuštěný, přidám na hloupý dotaz/.

Přesto se nemohu zbavit pocitu, že jsem třeba opravdu promarnil nějakou životní šanci koupit kousek Sahary v republice Džibuti, kde se následující rok najde ropné pole a tak se zapojit do té řady nic nedělajících šťastlivců, kteří si nešlapou po svém štěstí, ale prozíravě poslali do neznáma rodinné úspory.

Autor: Tomáš Vodvářka | čtvrtek 22.6.2017 11:26 | karma článku: 27.08 | přečteno: 678x

Další články blogera

Tomáš Vodvářka

Tomáš Halík je nepřítelem státu

Neuplyne ani týden, aby se Msgre.Tomáš Halík nestal subjektem posouzení některého člena četné blogerské komunity na idnes. V drtivé většině negativní

9.7.2017 v 22:35 | Karma článku: 39.75 | Přečteno: 6756 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Máte "svého" lékaře?

Před několika lety zaznělo ze strany lékařské komory varování, že přijde doba, kdy sehnat lékaře bude problém. Realita ono varování ještě předčila.

30.6.2017 v 5:56 | Karma článku: 35.99 | Přečteno: 2893 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Nejlepší kšeft Radovana Krejčíře

Dnes ráno vysílal ČR informaci, že Radovan Krejčíř, odpykávající si trest odnětí svobody v Jihoafrické republice, touží po návratu do České republiky.

27.6.2017 v 12:34 | Karma článku: 41.43 | Přečteno: 5090 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Kterak Jirka dvakráte do jedné řeky vstoupiti chce....

Útěk z živého vysílání je poměrně nezvyklý způsob ukončení diskusního pořadu. Po MUDr. Rathovi to teď provedl bývalý předseda ČSSD.

23.6.2017 v 17:07 | Karma článku: 39.61 | Přečteno: 2655 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

Vlevo Putin, vpravo Donald

Jaký by to byl život bez přátel? Pochopitelně myslím ty "opravdové", kteří ví nejlíp, co právě potřebujeme, jak máte žít a co nedělat. A ti udělají opravdu všechno pro to, abychom byli šťastní. Za každou cenu....!

23.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Pavel Vávra

Paralela s úpadkem starého Říma??

Národu místo odměrek obilí rozdělujeme štědré sociální dávky a jsme v situaci že za to už ani není vděčný. Je ukřivděný že je to málo.Namísto amfiteátru plného brutality nabízíme televizi. Brutalita sice až domů, ovšem až po 22h.

23.7.2017 v 12:08 | Karma článku: 28.32 | Přečteno: 665 | Diskuse

Jiří Turner

Ortodoxní muslimové jako Svědci Jehovovi

U nás prý žije 22 tisíc muslimů, při sčítání obyvatel se však k islámu hlásilo jen 3400 jedinců. Představa o nich bývá dost vzdálena realitě. Nechodí do mešity, často pijí alkohol, mají rádi psi a někteří propadli vepřové pečeni.

23.7.2017 v 9:37 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 638 | Diskuse

Zdenek Horner

Svět podle Daliborka po projekci

Se směsicí zvědavosti i obav jsem vyrazil do kina na inkriminovaný reality document. Peripetie filmu jsou již dostatečně známy. Zaměřil jsem se spíše na hlubší otázky, které „artefakt“ klade a na souvislosti s @Matějem Fedora Gála

23.7.2017 v 3:41 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 1243 | Diskuse

Pavel Bacík

Myšlenky ze záhrobí

Když jsem byl malý , pracovala matka jako pečovatelka.Po návratu ze školy jsem jí chodíval pomáhat. Většinou mi při tom Ti moji "adoptivní" prarodiče vyprávěli, co zažili a co si myslí že je v životě nej......

22.7.2017 v 23:16 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 398 | Diskuse
VIP
Počet článků 357 Celková karma 38.13 Průměrná čtenost 2132

Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.