Chybění
Ti starší si pamatují na šedivou dobu 20 let, kterou započaly ruské tanky a husákovské "nech odpadne všetko, čo je shnilé". Byla to doba uzavírání se do sebe, strachu mluvit i mezi blízkými na pracovišti, doba lámání charakterů, kdy mnozí zvažovali, jestli jim stojí za to vlézt "k nim", aby třeba děti mohly aspoň na střední, když už ne na vysokou.
Ti, kteří neodolali vábení o cosi snazšího života, si nesli uvnitř duše šrám, že se podvolili vrchnosti, která jimi jistojistě pohrdá, ale která je potřebuje ke své existenci. Ti druzí, co odolali, se sice mohli po ránu v klidu podívat na sebe do zrcadla, avšak mnohdy s vědomím nejistoty, jestli svým hrdým postojem neničí budoucnost svých potomků. Byla to doba těžkých dilemat, nejistot a váhání. Byla nutná bazální opatrnost před dětmi, které byly schopny poměrně přesně interpretovat rodičovský hovor před soudružkou učitelkou.
Lid obecný se odstěhoval na zahrádky svých chat, kde se realizoval v pěstování čehokoli, neboť vše, co vyrostlo, bylo v podstatě nedostatkové v obchodní síti. Večer u televize sledoval seriály o zkreslené minulosti, případně zářné budoucnosti, o které věděl, že je to jen chiméra. Vždycky se těšil na estrády, kde Bohdalka s Dvořákem jen občas pustili dvojsmyslnou narážku na poměry a při jejich poslechu se cítil tak nějak statečněji. Tajně slintal nad časopisy ze Západu, které kolovaly s přesným rozpisem délky půjčení.
Více méně bez povšimnutí však existovali i ti, kterým toto vše nestačilo. Kteří věděli, že nejen chlebem živ jest člověk. Lidé, kteří riskovali svou svobodu a často i život jen proto, aby mohli žít v pravdě. Poprvé jsme se o nich dozvěděli v roce 1977 při hysterické erupci režimu po vydání Charty 77, což byl zcela neškodný text, požadující pouze a jen dodržování lidských práv jako nezpochybnitelného atributu lidského života bez ohledu na to, kde člověk žije. Dalších 13 let už ti, co vědět chtěli, sledovali statečný boj hrstky proti mašinerii, která nevybíravě držela komunistickou zhovadilost v sedle.
Od ledna 1989 se k těmto odvážným začali přidávat i další, svůj podpis pro Několik vět přidávali stovky a tisíce lidí, u nichž už převládla snaha změnit svůj život nad strachem z represí. V listopadu 1989 pak pro všechny skončila ona hnusná doba a objevila se naděje.
Ikonou naděje se stal Václav Havel, do něhož všichni vkládali svá očekávání. Kamkoli přijel, byl vítán, lidé stáli na náměstích v očekávání, že uslyší to, co ve svém nitru potřebují slyšet, totiž že ona pravda a láska jsou cosi více, než nenávist. Při výjezdech mimo republiku /náhle možných pro všechny/ zažívali občané onen skvělý pocit hrdosti na svého presidenta.
Václav Havel nechal v dějinách naší země odkaz, který přes všechny snahy malých následovníků a jeho břitkých kritiků nemůže být zničen. Ten odkaz tkví ve slušnosti, odpovědnosti za svou zem a vizionářství, atributech hlavy státu, která má jedině právo označit se tímto titulem.
Jeho pozemské chybění na tom nic nezmění.
Tomáš Vodvářka
Vůle ke smyslu
Předpokládám, že se na mně nebude slovutný psychiatr Viktor. E. Frankl hněvat za vypůjčený název jeho knihy. Psal o extrémních podmínkách v koncentráku za války. Měl jsem však možnost zažít vůli ke smyslu v současné době
Tomáš Vodvářka
Velký pátek jako příležitost
Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.
Tomáš Vodvářka
Politika jako cirkusová aréna
Pamatujeme si všichni, když po našich krajích jezdily cirkusy. Ty lepší měly dravé šelmy a krotitele, koně a krasojezdkyně, akrobaty. Ale všechny měly klauny. K všeobecnému obveselení.
Tomáš Vodvářka
"Poslední mohykán"?
Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR
Tomáš Vodvářka
Maratón - povídka na neděli
Už viděl cíl. Za páskou stáli ti, kteří jej znali, které znal on a kteří jej vítali s nadšením jako dávno ztraceného syna. Schválně zpomalil, jako by už vůbec nebyl důležitý faktor času.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha
- Počet článků 975
- Celková karma 35,52
- Průměrná čtenost 2559x